Jednoduchý průvodce měsíci v ruštině

Naučte se vše o měsících v ruštině s tímto blogovým průvodcem měsíci, ročními obdobími a sezónními událostmi v ruštině. Zjistěte vše o ruském kalendáři a jak vyjadřovat data v ruštině.

A pokud budete mít někdy příležitost Rusko navštívit, budete vědět, co od každého ročního období očekávat.

Názvy měsíců v ruštině

Nejprve se ponořme do hlavní slovní zásoby. Takto se řeknou měsíce v ruštině:

• январь (Yanvar) — leden
• февраль (Fevral) — únor
• март (Mart) — březen
• апрель (Aprel) — duben
• май (May) — květen
• июнь (Iyun) — červen
• июль (Iyul) — červenec
• август (Avgust) — srpen
• сентябрь (Sentyabr) — září
• октябрь (Oktyabr) — říjen
• ноябрь (Noyabr) — listopad
• декабрь (Dekabr) — prosinec

Jak říkat a psát data v ruštině

Ruské měsíce v genitivu

Při vyjadřování data jsou měsíce v genitivu. Zde je návod, jak na to:

• января pro leden
• февраля (fevralya) pro únor
• марта (marta) pro březen
• апреля (aprelya) pro duben
• мая (maya) pro květen
• июня (iyunya) pro červen
• июля (iyulya) pro červenec
• августа (avgusta) pro srpen
• сентября (sentyabrya) pro září
• октября (oktyabrya) pro říjen
• ноября (noyabrya) pro listopad
• декабря (dekabrya) pro prosinec

Jak psát data v ruštině

Formát pro zápis dat v ruštině je "den měsíc rok". Pamatujte, že ruská data často obsahují celý rok, zejména v písemné podobě.

Na rozdíl od angličtiny se měsíce a roční období v psané ruštině považují za obecná podstatná jména, a nepíší se tedy s velkým písmenem.

Například:

15 июля 2023 года (15. července 2023)

15 мая 1965 года (15. května 1965)

12 декабря 1972 года (12. prosince 1972)

Jak říkat data v ruštině

Pro vyjádření data použijete řadovou číslovku pro den a genitiv pro měsíc.

Například:

пятнадцатое июля две тысячи двадцать третьего года (patnáctého července dva tisíce dvacátého třetího roku)

Пятнадцатое мая тысяча девятьсот шестьдесят пятого года (Patnáctého května tisíc devět set šedesátého pátého roku)

Двенадцатое декабря тысяча девятьсот семьдесят второго года (Dvanáctého prosince tisíc devět set sedmdesátého druhého roku)

Roční období v ruštině

Když se učíte o ročních obdobích, mějte na paměti, že Rusové používají kalendářní definici ročních období, nikoli astronomickou, jako mnoho jiných míst po celém světě. Jaro tedy začíná 1. března, nikoli 21. března; léto 1. června, nikoli 21. června; podzim 1. září, nikoli 21. září; zima 1. prosince, nikoli 21. prosince.

Весна (Vesna) — Jaro

Ach, jaro! Čas rozkvětu a v některých částech Ruska také povodní. Jak sníh taje, řeky a jezera se rozvodňují a někdy překračují své břehy. To může způsobit určité komplikace, ale také přináší obnovu živin do půdy.

Jarní období přináší také poměrně dost oslav. Масленица (Maslenitsa) je široce slavený tradiční ruský festival, který označuje konec zimy a příchod jara.

Tento týden trvající svátek zahrnuje různé zvyky, přičemž jedním z vrcholů je příprava a konzumace блины (blinů), tenkých palačinek symbolizujících slunce. Rodiny se scházejí, aby si tyto pochoutky vychutnaly, často s kaviárem, zakysanou smetanou nebo džemem.

Kromě toho má velký význam Mezinárodní den žen 8. března. V ruštině známý jako Международный женский день (Mezhdunarodny zhenskiy den’) nebo jednoduše Восьмое марта, je to den na počest úspěchů a přínosů žen. Oblíbenými dary jsou květiny, zejména tulipány, a v celé zemi se pořádá mnoho akcí na oslavu žen.

Další významnou oslavou jsou Velikonoce, rusky nazývané Пасха (Paskha). Ačkoli datum odpovídá křesťanskému kalendáři, mnoho Rusů do svých velikonočních oslav začleňuje také tradiční lidové rituály.

Je to čas pro rodinná setkání, speciální pokrmy a výměnu krásně zdobených vajec neboli крашенные яйца (krasnennye yaytsa).

Posledním významným ruským jarním svátkem je Den vítězství 9. května, známý jako День Победы (Den Pobedy). Je to významný svátek v ruské kultuře připomínající vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

Лето (Leto) — Léto

Rusové často tráví léto na дача (dače), venkovských chatách. Tato tradice je hluboce zakořeněná a rodiny pěstují zahrádky a užívají si klid přírody.

Noc Ivana Kupaly, rusky Иван Купала (Ivan Kupala), je významná letní oslava v ruské kultuře. Tento starý slovanský pohanský festival slavený kolem letního slunovratu zahrnuje různé rituály, včetně pletení květinových věnců, skákání přes ohně pro štěstí a hledání bájného "kapradinového květu", o kterém se věří, že přináší štěstí a bohatství.

День России (Den’ Rossii), neboli Den Ruska, 12. června je státní svátek připomínající vyhlášení suverenity.

Festival bílých nocí v Petrohradu, Фестиваль “Белые ночи” (Festival Belye Nochi), je další významnou letní událostí. Protože město v této době zažívá téměř nepřetržité denní světlo, různé kulturní představení, včetně slavné oslavy Šarlatových plachet, osvětlují "Benátky severu".

Událost Šarlatové plachty zahrnuje úžasnou podívanou ohňostrojů a loď se šarlatovými plachtami, symbolizující završení akademických úspěchů absolventů.

Осень (Osen’) — Podzim

První září je День знаний (Den’ Znaniy), neboli Den vědění. Označuje začátek školního roku a je významnou kulturní událostí v Rusku. Studenti oblečení ve společenském oděvu se účastní ceremonií s květinami pro své učitele.

Хэллоуин, neboli Halloween, není tradičně ruskou kulturní oslavou, ale jeho popularita v posledních letech roste, zejména v městských oblastech a mezi mladší generací. Svátek byl ovlivněn západní kulturou a není hluboce zakořeněn v ruských tradicích. V městských centrech, jako jsou Moskva a Petrohrad, můžete najít halloweenské dekorace, tematické párty a některé lidi v kostýmech.

Зима (Zima) — Zima

Zimu v ruské kultuře charakterizuje oslava Nového roku, známého jako Новый год (Novy God). Zatímco Vánoce jsou také dodržovány, Nový rok je hlavním svátkem pro slavnostní setkání, výměnu dárků a náročné dekorace. Děda Mráz, neboli Дед Мороз (Ded Moroz), doprovázený svou vnučkou Снегурочка (Snegurochka), doručuje dárky dětem na Silvestra.

Pravoslavné Vánoce, slavené 7. ledna, následují juliánský kalendář. Známé v ruštině jako Православное Рождество (Pravoslavnoe Rozhdestvo), je to klidnější, více náboženský svátek, kdy mnozí navštěvují bohoslužby a účastní se slavnostních jídel s rodinou.

Татьянин день (Tatyanin Den’), neboli Taťánin den, je další kulturní událost spojená s akademickým kalendářem. Koná se 25. ledna podle juliánského kalendáře a vzdává čest studentům a učitelům, zejména ve vysokém školství. Mnoho vzdělávacích institucí tento den slaví různými aktivitami a událostmi.

Festivaly ledových soch, jako ten konaný v Petrohradu, získaly v Rusku v zimě na popularitě. Tyto události předvádějí složité ledové sochy a přitahují návštěvníky z celého světa.

Chcete-li vidět tuto slovní zásobu používanou v kontextu, můžete vyzkoušet jazykový výukový program Lingflix.

Lingflix bere autentická videa — jako hudební klipy, filmové trailery, zprávy a inspirativní přednášky — a mění je na personalizované lekce výuky jazyků.Můžete vyzkoušet Lingflix zdarma na 2 týdny. Podívejte se na webové stránky nebo si stáhněte aplikaci pro iOS nebo Android.P.S. Klikněte sem, abyste využili naši současnou slevu! (Platí do konce tohoto měsíce.)

Ruský kalendářní systém

Ruský kalendářní systém historicky používal juliánský kalendář, který zavedl Julius Caesar v roce 45 př. n. l. V roce 1918 však Rusko v rámci série reforem pod sovětskou vládou přijalo gregoriánský kalendář. Gregoriánský kalendář, zavedený papežem Řehořem XIII. v roce 1582, je kalendářní systém široce používaný mezinárodně.

Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma kalendářními systémy spočívá v tom, jak zacházejí s přestupnými roky. Juliánský kalendář přidává přestupný den každé čtyři roky bez výjimky, takže průměrný rok je dlouhý 365,25 dne.

Naproti tomu gregoriánský kalendář se tomuto mírnému nadhodnocení přizpůsobuje vynecháním přestupných roků v letech dělitelných 100, ale ne dělitelných 400. Toto vylepšení přibližuje průměrnou délku roku k 365,2425 dne.

V důsledku těchto rozdílů je gregoriánský kalendář přesnější v souladu s astronomickým rokem, což z něj dělá standardní kalendář pro většinu světa dnes.

Některé pravoslavné církve, včetně Ruské pravoslavné církve, však pro liturgické účely stále používají juliánský kalendář, což vede k odlišnostem v oslavách náboženských svátků, jako jsou Vánoce a Velikonoce.

Běžné fráze a výrazy

Zde je několik výrazů obsahujících měsíce a roční období!

• Майские заморозки (Mayskiye zamorozki) — Květnové mrazíky Květen má některé nečekaně chladné dny, které často ohrožují úrodu tím, že zmrazí mladé rostliny.
• Марток, надевай семь порток (Martok, nadevay syem’ portok) — Březnu, obleč si sedm kalhot To vám dá docela dobrou představu o počasí v březnu v Rusku... až kosti mrazivě chladné!
• Не май месяц (Nye may mesyats) — Není květen Toto se používá, kdykoli někdo někoho zbytečně vystavuje chladu, například otevíráním oken, vypínáním topení atd.
• Цыплят по осени считают (Tsypliat po oseni schitayut) — Kuřata se počítají na podzim To je ruská verze anglického výrazu "nekupuj zajíce v pytli".
• Готовь сани летом, а телегу—зимой (Gotov’ sani letom, a telegu—zimoi) — Připravuj sáně v létě a vůz v zimě Tato fráze zdůrazňuje důležitost přípravy a plánování dopředu.
• Летний день год кормит (Letniy den’ god kormit) — Letní den uživí rok Tento výraz zdůrazňuje význam produktivního letního dne a naznačuje, že úspěšné a plodné léto může mít pozitivní dopad na celý rok.

Oslavte plynutí času s touto slovní zásobou pro data, roční období a měsíce v ruštině!