8 kroků k osvojení konverzační japonštiny

Udělala jsem – už zase – společenské faux pas. Použila jsem frázi, která zněla až příliš formálně a vytvořila dojem, že mezi mnou a kamarádkou vytvářím odstup.

Studenti japonštiny mohou nevědomky dělat stejné společenské chyby, ale to není důvod vyhýbat se konverzaci. Podle následujících sedmi kroků se můžete snadněji zapojit do rozhovoru a ušetřit se trapasu tím, že se naučíte mluvit, naslouchat a reagovat jako člověk.

1. Vynechte zájmena nebo podmět, pokud je jasné, na koho nebo na co odkazujete

Angličtina miluje zájmena. Věty jsou plné "I", "me", "you", "their" a podobných způsobů oslovení.

Japonština je opačná: často se zájmena zcela vynechají, pokud lze podmět odvodit. Jinými slovy, pokud je podmětem zjevně vy sami nebo osoba, se kterou mluvíte, zní přirozeněji, když vynecháte zájmena jako "já" nebo "ty".

眠い！ (ねむい！) Jsem ospalý/á! (Doslova: Ospalý/á!)

お腹が空いたよ！お昼にしようね。 （おなかが すいたよ！おひるに しようね。） Mám takový hlad! Pojďme na oběd. (Doslova: Žaludek je prázdný! Udělejme oběd, ano?)

お店に行くの？コーヒー買って来てくれない？ （おみせに いくの？こーひー かってきてくれない？） Jdeš do obchodu? Můžeš mi koupit kávu? (Doslova: Do obchodu jdeš? Nemohl bys mi prosím koupit kávu?)

Všimněte si, že ve výše uvedených příkladech nejsou žádná zájmena jako 私 (わたし nebo "já"). Když na začátku není žádný podmět, mluvčí obvykle mluví sám o sobě nebo o skupině, do které patří.

Také, když člověk v japonštině vysloví jednoduché tvrzení bez stoupavé tázací intonace na konci, můžete automaticky předpokládat, že pravděpodobně mluví o sobě.

2. Použijte podmět, pokud o něm mluvíte poprvé nebo není jasný

I když byste se měli vyvarovat nadužívání zájmen nebo podmětu, abyste zněli přirozeněji, nastanou chvíle, kdy můžete být zmateni tím, na koho nebo na co někdo odkazuje.

To se v konverzaci skutečně stává často, takže se nebojte požádat o upřesnění:

A: 朝ご飯を食べましたか？ （あさごはんをたべましたか？) A: Snídal(a) jsi? B: 私ですか？ （わたしですか？) B: Já? A: ええ。 A: Ano.

A: 厳し過ぎるよ。 （きびしすぎるよ。) A: Je příliš přísný/á. B: 先生のこと？ （せんせいのこと？) B: Myslíš našeho učitele/učitelku? A: ううん、校長。 （ううん、こうちょう。) A: Ne, ředitele/ředitelku.

Pokud vynecháte podmět, když vlastně mluvíte o někom jiném, může to znít, jako byste mluvili o sobě. Možná chcete říct "máš hlad", ale ve skutečnosti řeknete "mám hlad".

Když vyslovujete jednoduché tvrzení, nikoliv otázku, měli byste použít podmět, abyste rozptýlili případné nejasnosti.

は a が

Dalším způsobem, jak sledovat, o čem je v konverzaci řeč, je sledovat は a が. Partikule は nebo が v japonštině označuje téma rozhovoru. Vše, co se poté řekne, se na něj vztahuje, dokud někdo nezmíní další téma pomocí markerů は nebo が.

Například, pokud máte mísu s různými druhy ovoce a chcete ukázat, které z nich je jablko, můžete vzít to ovoce a říct:

これは林檎です。 (これはりんごです。） Toto je jablko.

Následovat bude konverzace s větami jako:

あ、(林檎は)赤過ぎる！ （あ、（りんごは）あかすぎる！） Á, (to jablko je) moc červené!

Jak vidíte, není třeba zmiňovat podmět (jablko), protože už je zjevně tématem rozhovoru. Pokud se podmět změní, budete muset znovu použít は nebo が.

そして、これは桃です。 （そして、これはももです。） Stejně tak, toto je broskev.

3. Používejte slovesa "dávání"

Pro nás anglofonní mluvčí, kteří trpíme nepřiměřeným požadavkem, aby lidé vlastně zmiňovali věci a osoby, o kterých mluví, máme štěstí – existují gramatické markery, které lze použít k označení podmětu, aniž bychom ho přímo vyslovili. Jsou to "slovesa dávání" – slovesa, která můžete přidat na konec věty, abyste naznačili, že se něco dává.

あげる

To znamená "dát", ale může být užitečné při určování podmětu a směru řeči. あげる naznačuje dávání něčeho od mluvčího někomu jinému.

Pokud někomu dáte dárek, použijete tento tvar. Jinými slovy, když připojíte あげる ke slovesu, znamená to, že vy – mluvčí – tuto činnost vykonáváte. Slouží k přidání neviditelného podmětu do věty. V podstatě říkáte "já".

お金をあげる。 （おかねをあげる。） Dám (někomu) peníze.

プレゼントをあげました。 （ぷれせんとをあげました。） Dal(a) jsem (někomu) dárek.

Když připojíte あげる na konec slovesa, neznamená to dát někomu něco, ale udělat pro někoho něco. Pamatujte, že sloveso, ke kterému jej připojíte, bude konjugováno v て tvaru.

電話してあげる。 （でんわしてあげる。） Zavolám ti.

次のビールを奢ってあげる。 （つぎのびーるをおごってあげる。） Koupím ti další pivo.

くれる

To je další běžně používané "dávací" sloveso, které naznačuje opačný směr než あげる. Když použijete くれる, znamená to, že někdo dává něco vám, mluvčímu.

Například:

おもちゃをくれた。 (Někdo) mi dal hračku.

Podobně jako あげる, můžete připojit くれる k -て tvaru slovesa, a to znamená, že vám někdo něco dělá:

助けてくれてありがとう。 （たすけてくれてありがとう。） Děkuji, že jsi mi pomohl(a).

To dělá z druhé osoby podmět věty. Vy jste příjemcem děje. Japonští mluvčí používají tato dvě slovesa, あげる a くれる, na konci vět, aby naznačili, kdo pro koho co dělá.

明日、東京スカイツリーに連れて行ってくれる。 （あした、とうきょうすかいつりーにつれていってくれる。） Zítra mě (on/ona/ty/oni) vezme/vzmeš/vzme do Tokyo Sky Tree.

貰う (もらう)

Stejně jako くれる, znamená to, že je něco dáváno směrem k mluvčímu. Má nuance, že vám někdo něco dělá/pro vás něco vykonává.

（私は）彼女にプレゼントをもらいました。 （（わたしは）かのじょにぷれぜんとをもらいました。） Dostal(a) jsem od ní dárek. (Doslova: Já od ní dárek dostal(a).)

Jak můžete vidět z doslovného překladu, struktura věty, která používá もらう, se na povrchu zdá trochu složitá. Stále však následuje strukturu "podmět + předmět + sloveso": 彼女 (かのじょ nebo "ona") je podmět, プレゼント (ぷれぜんと nebo "dárek") je předmět a もらいました (もらいません nebo minulý tvar od もらう) je sloveso.

Takže, pokud je jasné, že jste příjemce, můžete také vynechat 私は (わたしは) a přeložit větu jako "Ona mi dala dárek."

Také jako ostatní dávací slovesa má もらう -て tvar. Když řeknete – てもらう, znamená to, že necháváte někoho, aby pro vás něco udělal.

お姉さんに来てもらう。 （おねーさんにきてもらう。） (Já) si nechám přijít (starší) sestru.

頂く (いただく)

いただく je v podstatě zdvořilejší verze くれる a もらう. Často se používá v 敬語 (けいご), super-zdvořilém rejstříku japonštiny používaném pro zákaznický servis nebo jiné formální situace.

ご住所をいただけますか？ （ごじゅうしょをいただけますか？） Můžu poprosit o vaši adresu?

やる

Toto se používá k označení dávání od mluvčího jako あげる, ale je to dávání směrem výrazně dolů. Používá se pro děti, osoby nižšího společenského postavení a zvířata.

（私は）猫に餌をやります。 （（わたしは）ねこにえさをやります。） Kočka dostala jídlo (ode mě).

Opět platí, že v japonštině je nejlepší používat podmět střídmě. Snažte se ho používat jen tehdy, když je to naprosto nezbytné. Používejte hlasovou intonaci, dávací slovesa a jiné prostředky k naznačení, o kom mluvíte, aniž byste na ně přímo odkazovali.

Pokud se chcete dozvědět více o užitečných japonských slovesech, určitě si zamilujete tento článek!

4. Vybavte se frázemi pro představení

Zkuste se zamyslet nad prvními věcmi, které řeknete, když potkáte někoho nového. Teď je přeložte do japonštiny a máte skvělý start do konverzace.

Poskytujete jim trochu informací o sobě a protože teď znáte strukturu těchto úvodních frází, budete připraveni slyšet a porozumět tomu, co váš protějšek řekne o sobě! Takže tady je malá úvodní sada:

初めまして！ (はじめまして！) Doslovně "setkáváme se poprvé", ale v podstatě pozdrav při prvním setkání ve smyslu "Těší mě!"

私は______です (わたしは ____ です ) "Jsem…/Jmenuji se…" se může hodit, pokud jste si ještě nezjistili vzájemná jména.

今、______に住んでいます (いま、_____ にすんでいます) "Bydlím v …/Momentálně bydlím v…"

趣味は、ギターと海外旅行です (しゅみは、ぎたーと かいがいりょこう です) "Mými koníčky jsou hra na kytaru a cestování do zahraničí."

私は大学生です ／ エンジニアです (わたしは だいがくせいです／えんじにあです) "Jsem student/studentka univerzity/inženýr(inženýrka)." Možná si budete chtít předem zjistit, jak se řekne vaše povolání japonsky, abyste měli další téma k rozhovoru.

よろしくお願いします！ (よろしくおねがいします！) "Děkuji!"/"Velmi mě těší!" Doslovně "prosím, chovej se ke mně dobře" je jedna z nejdůležitějších standardních pozdravných frází v japonštině.

Tato poslední fráze je skvělým zakončením vašeho představení. V podstatě to znamená, že jste se vzájemně svěřili do rukou ve svém jazykovém snažení. Je to fráze, kterou lze použít na začátku jakéhokoli vzájemně prospěšného vztahu.

Pokud ji řekne váš protějšek první, můžete ji prostě opakovat stejným způsobem. Skvělé vysvětlení této a dalších konverzačních frází najdete v tomto článku.

Tyto fráze lze říci všechny najednou, ale abyste nezněli roboticky, můžete je rozdělit během otázek a odpovědí a zároveň být připraveni je sebevědomě použít. Kulturní tip: možná zjistíte, že mnoho lidí hned na začátku sdělí svůj věk, protože to je v Japonsku docela běžné, ale necítěte se povinni to oplatit, pokud nechcete!

5. Přerušujte všechny

Dalším způsobem, jak znít přirozeněji v konverzaci, je zapomenout na to, co vás učili o tom, jak může být přerušování někoho neslušné.

Vmetení "Aha" nebo ulekané "To ne!" zajišťuje, že vypadáte pozorně a zajímáte se o to, co vám někdo říká – i když znovu rekapituluje tu epizodu Sailor Moon. Slovo od slova. Znovu.

Typická konverzace může vypadat takto:

A: イタリアンレストランで食事をしてから。 (いたりあんれすとらんでしょくじをしてから。) A: Dali jsme si večeři v italské restauraci. B: うん。 B: Aha. A: 映画を見たの。いい人だから。 （えいがをみたの。いいひとだから。) A: Pak jsme se dívali na film. Je to milý člověk. B: うん。 B: Aha. A: 日曜日にコーヒーでも飲みに行かないって誘ったの。 （にちようびに こーひーでも のみにいかないって さそったの。) A: Tak jsem ho pozval(a) na kávu v neděli. B: いいね。 B: To zní skvěle.

Chápete.

"Umění přerušování" se nazývá 相槌 (あいづち – dávání reakcí). Když při konverzaci nepoužíváte aizuchi, druhá strana si bude myslet, že vás nezajímá, co říká.

Pokud se vás v rozhovoru neustále ptají "Posloucháš mě?" (navzdory vašemu zdvořilému přikývnutí a očnímu kontaktu), určitě aizuchi zkuste. Ovládnutí aizuchi vám zaručí plynulejší, plynuleji znějící konverzaci!

Zde je několik dalších rychlých vsuvek podobných aizuchi, které můžete použít.

いいね

Na Facebooku se いいね používá k "lajkování". Podle vašeho tónu, výslovnosti a situace může mít いいね více významů.

Pokud to řeknete s nadšením a radostí, いいね zní jako "To je skvělé!" Pokud byste místo toho povzdechli いいね, význam by zněl spíš jako "To musí být skvělé…"

A: 彼が「また、電話してもいい？」って言ったの。 （かれが「また、でんわしてもいい？」っていったの。) A: Řekl: "Můžu ti znovu zavolat?" B: いいね！ B: To je skvělé!

A: さとみちゃんは私の携帯を借りておきながら、家に忘れて来ちゃったのよ！おまけに… （さとみちゃんは わたしのけいたいをかりておきながら、いえにわすれてきちゃったのよ！おまけに…) A: Satomi si ode mě půjčila mobil a pak ho nechala doma! A navíc… B: いいねぇ… B: To je hezké… (ironicky)

A: 彼女、また海外に行ってるの？この間ヨーロッパへ行ったばかりじゃない。（かのじょ、またかいがいに いってるの？このあいだ よーろっぱへ いったばかりじゃない。) A: Ona zase cestuje do zahraničí? Vždyť se právě vrátila z Evropy, ne? B: うん。いいねぇ… B: Jo. To musí být fajn… (být v její kůži).

でしょう a だよね

でしょう a だよね jsou způsoby, jak vyjádřit souhlas. Zní to jako "Víš, že?" nebo "Že?" Mužštější forma od でしょう je だろう.

A: 映画は本当に感動的だった。 （えいがは ほんとうに かんどうてきだった。) A: Ten film byl opravdu dojemný. B: でしょう！私もそう思う。 （でしょう！わたしも そうおもう。) B: Že?! Já si to taky myslím!

A: これはなかなかいい曲だよね。 （これは なかなか いいきょくだよね。) A: To je docela dobrá písnička, že? B: だよね！ B: To tedy jo!

あのね

あのね je způsob, jak začít větu. Je to podobné anglickému "Víš". Podle tónu může あのね sloužit jako malá připomínka nebo dodatečná myšlenka: "Víš, když se nad tím zamyslím, byl celkem nezdvořilý." Nebo pokud se zlobíte: "Hele – ty jsi příliš nevděčný!"

あのね、ゆうきさんって かわいくない？ Hele, nemyslíš, že je Yuuki roztomilý?

あのねぇ、結構大変だよ。 （あのねぇ、けっこう たいへんだよ。） Říkám ti, není to tak snadné.

あのね、このケーキ試してみて。 （あのね、このけーき ためしてみて。） Hele, zkus tenhle dort.

あのね…金のアイフォンを買いたかったんだけどね．．． （あのね…きんのあいふぉんをかいたかったんだけどね．．．） Víš… Chtěl(a) jsem si koupit ten zlatý iPhone…

気の毒 （きのどく）

気の毒 (きのどく) znamená "to je škoda".

Stejně jako v angličtině může mít tato fráze různé konotace podle použitého tónu. "Jaká škoda", "To je příliš špatné" a "Jaká hanba" mohou v angličtině znít empaticky se upřímným tónem, ale mohou být také použity sarkasticky nebo s malým soucitem – stejně jako 気の毒 v japonštině.

気の毒ですね。 （きのどくですね。） To je škoda.

それは本当に気の毒ですよ。 （それはほんとうに きのどくですよ。） To opravdu mě mrzí.

Můžete také použít 気の毒 v neformálním kontextu jako způsob, jak říct "Škoda" nebo "Smůla".

A: 携帯がトイレに落ちた！ （けいたいが といれに おちた！) A: Můj telefon spadl do záchodu! B: はっ！お気の毒にね！ （はっ！おきのどくにね！) B: Cha! Tak to máš smůlu!

信じられない （しんじられない）

信じられない (しんじられない nebo "Neuvěřitelné!") je způsob, jak vyjádřit, že něco je za hranicí víry nebo pochopení. Můžete to použít k vyjádření úžasu, jako když zvoláte "Panebože!", nebo dokonce říct, že je něco příliš neuvěřitelné, aby to byla pravda.

そんなの信じられない！ （そんなの しんじられない！） To snad ne!/Vyluď se!

しん君から今聞いたこと、信じられないんだけど！ （しんくんから いま きいたこと、しんじられないんだけど！） Neuvěříš, co mi teď Shin řekl!

信じられないよ！君は私にダイエットしろって言ったのに、それが今じゃ自分はガンガン食べるってわけか！ （しんじられないよ！きみはわたしに だいえっとしろっていったのに、それがいまじゃ じぶんは がんがん たべるってわけか！） Nechápu tě! Říkal(a) jsi mi, abych držel(a) dietu, a teď se tu cpáš ty!

Používejte tyto vsuvky a vaše vyjadřování bude automaticky znít plynuleji a přirozeněji v konverzaci.

6. Zůstaňte neformální s konverzačními větnými vzory

Zatím jsme probrali, co v konverzaci nedělat (nadužívat zájmena a být pasivním posluchačem). Teď je čas přestat mluvit jako chodící učebnice a používat skutečné japonské věty a výrazy.

Používejte "obrácenou" větu

Mnoho japonských učebnic uvádí čtenáře do základního větného vzoru "podmět + předmět + sloveso" pro konstrukci vět jako 私はコーヒーを飲みました。 （わたしはこーひーをのみました。 – "Vypil(a) jsem kávu").

Tento druh struktury je velmi užitečný a stále existuje v konverzační japonštině, ale mimo formální kontexty se používá méně. Mnoho konverzačních vět bude ve srovnání se strukturou "podmět + předmět + sloveso" vypadat "obráceně", takže místo これは何ですか？ （これはなんですか？ – "(doslova) Toto je co?"), pravděpodobně uslyšíte od kamaráda 何これ？ （なにこれ？ – "Co to je?")

Existují dvě velmi praktické situace, kdy se tento konkrétní větný vzor používá:

1. K upřesnění věty nebo k přidání něčeho jako dodatečné myšlenky (což je velmi užitečné, když se vypouštějí podměty a zájmena):

行ったこと [が] ありますか？パリに。 （いったこと [が] ありますか？ぱりに。) Už jsi byl(a)? V Paříži.

2. Ke spojení dvou vět:

それは何？ （それはなに？ – "To je co?") se změní na 何それ？ （なにそれ？ – "Co to je?").

Nahrazujte slova onomatopoeií

Pokud si z tohoto článku něco odnesete, ať je to onomatopoeia! Japonská onomatopoeia jsou tajnou zbraní studenta jazyka, jak v konverzaci znít jako rodilý mluvčí.

Onomatopoeia jsou slova používaná k napodobení zvuků (onomatopoeia pro ptačí cvrlikání je "čiv čiv"). Onomatopoeia se nejen používá k nahrazení přídavných jmen a zdůraznění sloves v každodenní konverzaci, ale je také super snadno zapamatovatelná.

I když ji nepoužíváte, měli byste znát některá běžná onomatopoeia jako ぺこぺこ (zvuk kručení v břiše), わくわく (zvuk vzrušení) a ニコニコ (にこにこ nebo představený zvuk někoho, kdo se široce usmívá).

Kamarád nebo člen rodiny občas pravděpodobně řekne お腹がぺこぺこ (おなかがぺこぺこ nebo "Mám kručení v břiše") místo お腹が空いた ( おなかがすいた nebo "Mám hlad").

Vynechávejte zvuky

V každém jazyce máme tendenci v konverzaci polykat nebo zkracovat zvuky. V japonštině se zvuk "r" (ら、り、る、れ、ろ) často redukuje na zvuk ん. Pravděpodobně jste to už slyšeli v dramatech, filmech a dokonce i podcastech.

Příkladem je, když se 分からない (わか ら ない nebo "Nevím") změní na 分かんない (わか ん ない):

何のことだかさっぱりわかんないよ。 （なんのことだか さっぱりわかんないよ。） Vůbec nevím, o čem to mluvíš.

Dalším běžným příkladem je して る (dělat), které se mění na して ん:

何してんの？ （なにしてんの？） Co děláš?

まだ勉強してんの？ （まだ べんきょうしてんの？） Pořád se učíš?

Přemýšlejte o tom jako o zkracování slov "going to" a "want to" na "gonna" a "wanna". Tento způsob řeči je nejlepší nepoužívat ve formálním kontextu, ale je užitečné ho znát – zvláště pokud potřebujete hledat slovo nebo frázi ve slovníku.

7. Mluvte jako holka nebo kluk

Jak se budete učit konverzační japonštinu, zjistíte, že muži a ženy mají tendenci používat odlišné způsoby vyjadřování.

Podle toho, kde se nacházíte, budou ženy- mluvčí často používat zdvořilou formu slova (i v neformálních situacích), zatímco muži- mluvčí používají častěji prosté tvary slov. Také partikule na konci vět se mezi pohlavími používají odlišně.

Abyste používali ženské nebo mužské způsoby řeči, nemusíte být konkrétního pohlaví. Je však důležité si být vědomi drobných rozdílů, protože vám to pomůže lépe porozumět přátelům a rozpoznat nuance ve vašem vlastním projevu.

でしょう vs. だろう

V tomto případě se でしょう a だろう používají, když o něčem předpokládáte.

Pokud chcete říct "Hirov pokoj je pravděpodobně neuspořádaný":

ひろくんの部屋は汚いでしょう 。（ひろくんのへやは きたないでしょう。） (ženský projev) ひろくんの部屋は汚いだろう。 （ひろくんのへやは きたないだろう。） (mužský projev)

Pokud je to "Slyšel(a) jsem, že je Yuki nemocná, takže pravděpodobně dnes večer nepřijde":

ゆきちゃんは風邪引いたそうで、今夜来ないでしょう。 （ゆきちゃんは かぜ ひいたそうで、こんや こないでしょう。） (ženský projev) ゆきちゃんは体調悪いそうで、今夜来ないだろう 。（ゆきちゃんは たいちょう わるいそうで、こんや こないだろう。） (mužský projev)

Jak jste viděli dříve, můžete také použít でしょう a だろう k vyjádření souhlasu:

A: このケーキは美味しいよ！ （このけーきはおいしいよ！) A: Tento dort je výborný! (ženský projev) B: でしょう？ B: Že?

A: 美味い、このケーキ！ （うまい、このけーき！) A: Tenhle dort je skvělý! (mužský projev) B: だろう？ B: Já vím, že?

Protože でしょう zní formálněji, je považováno za více ženské, pokud se používá v neformální konverzaci. Ve formálních situacích je však genderově neutrální a může nahradit でしょうか:

この色はいかがでしょうか？ （このいろは いかがでしょうか？） Jak se vám líbí tato barva?

三時でどうでしょうか？ （さんじで どうでしょうか？） Co kdyby ve tři?

ね vs. な

Partikule ね a její mužský protějšek な slouží mnoha účelům. Jejich hlavní využití je vyžádání souhlasu od posluchače (jako "Že?" nebo "Není?"), aby tvrzení nebo žádost znělo mírněji nebo k upoutání něčí pozornosti (jako "Hej!").

Partikuli ね mohou používat obě pohlaví. Má však jemný nádech, takže váš projev bude znít měkce. Ve skutečnosti někdy zní více žensky. Mezi přáteli mohou chlapci používat な a だろう místo ね.

Pokud žádáte o laskavost nebo činíte žádost, klidně použijte ね:

ここで待っててね。 （ここで まっててね。） Počkej tady, prosím.

トムくんによろしくね。 （とむくんに よろしくね。） Pozdravuj Toma ode mě.

Pokud chcete říct "Je dnes horko, že?", můžete říct:

今日は暑いね。 （きょうはあついね。） (ženský/mužský projev) 今日、暑いな。 （きょう、あついな。） (mužský projev) 今日、暑いだろう。 （きょう、あついだろう。） (mužský projev)

Pokud chcete vyjádřit souhlas nebo říct "To je pravda!", nejlépe poslouží tyto výrazy:

そうだね！ (ženský/mužský projev) そうだな！ (mužský projev)

Mýtus o " の "

Partikule の slouží mnoha účelům. Kromě toho, že je posesivní partikulí, může být の umístěna na konec věty, aby vytvořila otázku nebo poskytla vysvětlení.

Je častým omylem, že když se の umístí na konec věty, zní to žensky. Někdy ano, ale muži tuto větnou strukturu používají dost často! Partikule の je genderově neutrální, když pokládáte otázku a očekáváte vysvětlení.

Například:

A: 買うの？それ。 （かうの？それ。） A: To si kupuješ? B: かわいいでしょう？ B: Je to roztomilé, že? (Kupuju to, protože je to roztomilé.)

A: 食べるの？ （たべるの？） A: Ty jíš? B: 朝ご飯を食べなかったの。 （あさごはんを たべなかったの。) B: Nesnídal(a) jsem. (Jím, protože jsem nesnídal(a).)

Partikule の se stává více ženskou, když se používá k pokládání/odpovídání na otázky, které nevyžadují vysvětlení, nebo při vyslovení tvrzení:

このかばんは高かったの。 （このかばんは たっかたの。) (ženský projev) Tato kabelka byla drahá.

Může být také ženská, když zkombinujete の s jinými partikulemi na konci věty:

彼は悔しいのね？ （かれは くやしいのね。） (ženský projev) On je docela otravný, že?

そうなのよ！ (ženský projev) To tedy jo!/To máš pravdu!

8. Naučte se přijmout slang

Osobně se obvykle vyhýbám termínu "slang". Slyším "slang" a myslím si "pouliční výrazy" nebo "jazyk, který bych měl používat jen s opravdu blízkými přáteli".

Bohužel, vyhýbání se této části slovní zásoby může být škodlivé, pokud se snažíte získat "opravdu blízké přátele". Důvodem je, že používání formálního rejstříku vás může cítit odtažitě od blízkých kolegů, přátel a dokonce i hostitelských rodin. Pokud se s vámi někdo snaží vést důvěrný nebo přátelský rozhovor, odpověď formálním způsobem může znít neosobně.

Jako příklad můžete použít následující dva dialogy:

A: Hej, co je? B: Mám se velmi dobře, děkuji. A vy?

vs.

A: Hej, co je? B: Nic moc. A ty?

Stejné je to u e-mailů nebo textových zpráv. Jakou zprávu byste očekávali od kamaráda:

Chtěl(a) byste si se mnou dát oběd v poledne?

vs.

Nechceš si později něco dát?

Která konverzace zní přátelštěji a důvěrněji? Jinými slovy, která konverzace zní plynuleji?

Samozřejmě, čím více těchto konverzačních triků a hovorových výrazů slyšíme, tím snazší je je skutečně použít ve vlastní řeči. Autentický obsah je klíčový, zejména japonské filmy a zábavné pořady s titulky, protože text usnadňuje rozpoznání těchto způsobů vyjadřování.

Interaktivní titulky u japonských mediálních klipů na Lingflix také podporují tento druh kontextuálního učení. Lingflix bere autentická videa – jako hudební klipy, filmové trailery, zprávy a inspirativní přednášky – a mění je na personalizované lekce výuky jazyků. Můžete vyzkoušet Lingflix zdarma na 2 týdny. Podívejte se na webové stránky nebo si stáhněte iOS aplikaci nebo Android aplikaci. P.S. Klikněte sem, abyste využili naši aktuální slevu! (Platí do konce tohoto měsíce.)

Pamatujte: vaši přátelé, rodina a ten prodejce dole po ulici vám odpustí, pokud během rozhovoru uděláte pár chyb. Nejdůležitější je mluvit, mluvit a ještě víc mluvit!

習うより慣れろだよ。 (ならうより なれろ だよ。) Praxe je nejlepší učitel!