Kompletní průvodce německými odlučitelnými slovesy

Německý jazyk je plný úžasných a složitých věcí, ale odlučitelná slovesa často dělají studentům němčiny velké potíže.

Dnes se podrobně naučíme vše o odlučitelných slovesech, včetně toho, jak je používat, kdy je oddělovat a kdy ne. Tyto podrobnosti jsem rozebral na přímočaré kroky a minimalizoval informace, které si potřebujete zapamatovat.

Co jsou to německá odlučitelná slovesa?

V němčině se některá slovesa při použití v přítomném čase rozpadají na dvě části. I když to může znít zvláštně – vzít slovo a roztrhnout ho i při běžném použití – děláme to samé v angličtině. V angličtině se jim říká „frázová slovesa“.

Vezměme si například, co děláte s knihou z knihovny: říkáte, že ji „check“? Ne. Řeknete, že ji „check out“. Také můžete „check for“ knihu, když procházíte mezi regály (abyste se ujistili, že tam je). A když ji vracíte, dbáte na to, aby byla „checked back in“ – poté, co ji knihovník „checked over“, aby se ujistil, že jste do ní nepsali pastelkami nebo na ni nevylili pivo.

Pouhým přidáním jedné předložky (slova, které ukazuje vztah mezi dvěma věcmi, jako je in, on, at, over, under atd.) můžeme změnit význam slovesa.

V němčině je mnoho sloves tvořeno předponou (často předložkou) a kmenovým slovesem. Když se ke kmenovému slovesu přidá předpona, změní se jeho význam.

To samé platí v angličtině – můžeme změnit význam některých anglických sloves přidáním předložky, ale v angličtině ji přidáváme za sloveso a je to samostatné slovo. Vezměme si frázová slovesa get along, get over a get down. Všechna tři obsahují slovo „get“, ale když změníte následující předložku, změníte se z dobrého vztahu přes zotavení se z něčeho až po předvádění se na tanečním parketu. Předložky (nebo v němčině předpony) hrají obrovskou roli!

Když začnete s německým odlučitelným slovesem, v němčině označovaným jako „trennbares Verb“ (odlučitelné sloveso), možná s ním začnete pracovat v infinitivu. Nebo byste alespoň měli, pokud dáváte přednost jednoduchému životu.

Například „aufstehen“ (vstát) je doslova „upstand“ nebo „upget“, protože je předložka nalepena na začátku. Pokud chcete mluvit o tom, v kolik hodin ráno vstáváte, oddělili byste to „auf-“ od začátku „trennbares Verb“ (aufstehen), umístili byste ho na konec věty a sloveso „stehen“ byste časovali jako obvykle:

Ich stehe um sieben Uhr auf. (Vstávám v sedm hodin.)

Udělejme další příklad se slovesem „zuhören“ (poslouchat).

Pokud chcete říct „Poslouchám tě“, oddělte „zu-“ od začátku a dejte ho na konec, přičemž hlavní sloveso „hören“ opět časujte podle podmětu:

Ich höre dir zu. (Poslouchám tě.)

Také pamatujte, že v tomto případě říkáme „dir“ a ne „dich“ nebo „du“, protože používáme třetí pád. Jaký krásný, snadný jazyk!

Jako poslední běžný příklad: pokud zavoláte příteli, použijete sloveso „anrufen“ (zavolat), které se změní na:

Ich rufe meine Freundin an. (Zavolám své přítelkyni.)

Stejně jako v angličtině u frázových sloves mohou tato odlučitelná slovesa studenty zmást, ale používají se ve všech možných běžných výrazech. To znamená, že je opravdu potřebujete naučit, pokud se chcete v jazyce stát zcela zběhlými.

Pozor na předpony – ne všechny jsou odlučitelné!

Existuje mnoho příkladů předpon, které mění význam slov. Mnoho z nich jsou předložky, ale stejně jako v angličtině některé z nich nejsou samostatná slova, ale prostě jen předpony.

Vezměme si sloveso „laufen“ (jít, běžet). No, „sich verlaufen“ znamená zabloudit. Takže si možná pomyslíte: „Aha! Tady máme předponu ‚ver‘ přilepenou na začátku slovesa. Vím, co mám dělat, když ho chci časovat. Dám předponu na konec věty a kmenové sloveso budu časovat normálně.“

Bohužel v tomto případě to není správně.

Kdybyste řekli „Ich laufe mich ver“, vaše věta by byla nesprávná a zmátla by vašeho posluchače. To by znamenalo „Jdu mě… ver“, s předponou „ver-“ jednoduše zaseknutou uprostřed ničeho, bez skutečného samostatného významu.

Je pravda, že „ver-“ je předpona, a je také pravda, že je nalepena na kmenové sloveso (sloveso, které by bylo dokonale v pořádku i bez této předpony), ale toto není odlučitelné sloveso. Toto je neodlučitelné sloveso. V tomto případě tu předponu necháte přesně tam, kde je, a zbytek slova časujete jako obvykle:

Ich verlaufe mich. (Zabloudím.)

Než začnete v němčině používat odlučitelná slovesa, budete chtít číst dál. Ich empfehle es. (Doporučuji to.) Vidíte, jak jsem tam nenápadně vložil tento příklad? „Empfehlen“ (doporučit) má předponu „emp-“, která se neodděluje od kmenového slovesa, takže ji tam necháme a pracujeme kolem ní, časujeme kmenové sloveso jako obvykle.

Jak poznáte, zda je předpona nebo sloveso odlučitelné?

Naštěstí nemusíte procházet a pamatovat si každé sloveso a to, zda je odlučitelné, nebo ne. Stačí si zapamatovat, které předpony se oddělují a které ne. A pokud opravdu chcete udržet svou potřebnou snahu na minimu, potřebujete si zapamatovat pouze předpony sloves, které se neoddělují; tento seznam je kratší a snadněji zapamatovatelný.

Následující předpony jsou neodlučitelné:

• be-
• ent-
• emp-
• er-
• ge-
• miss-
• ver-
• zer-

To je vše. Jste hotovi. Ne, vážně, je to tak jednoduché. Opravdu!

Například:

Kaufen (koupit): Ich kaufe einen Apfel. (Kupuji jablko.) Žádná předpona. Snadné.

Einkaufen (nakupovat): Ich kaufe einen Apfel ein. (Kupuji jablko.) Všimli jste si, že tato předpona není na našem seznamu neodlučitelných předpon? Takže tu předponu „ein“ odtrhněte a přilepte ji na konec.

Verkaufen (prodat): Ich verkaufe einen Apfel. (Prodávám jablko.) Zde máme předponu „ver-“, která je na našem seznamu neodlučitelných předpon, takže ji necháme přesně tam, kde je.

Jedna poznámka: rozdíl mezi „kaufen“ a „einkaufen“ může být někdy matoucí, takže o tom možná budete chtít přečíst více.

A jen pro zábavu, zde je další příklad:

Sprechen (mluvit): Wir sprechen Deutsch. (Mluvíme německy.) Žádná předpona, žádný problém.

Absprechen (dohodnout se): Wir sprechen den Preis ab. (Dohodneme se na ceně.) Zde máme předponu, která není na našem seznamu neodlučitelných předpon, „ab“, takže ji odtrhneme od slovesa a přilepíme na konec.

Versprechen (slíbit): Wir versprechen, nur Deutsch zu sprechen. (Slibujeme, že budeme mluvit pouze německy.) To „ver-“ je neodlučitelná předpona, takže ji necháme být.

Všechny ostatní předpony, o kterých si můžete přečíst s jejich souvisejícími definicemi, jsou odlučitelné předpony.

Takže pokud to není jedna z těch několika neodlučitelných předpon uvedených výše, můžete si být jisti, že se odděluje a že můžete bezpečně časovat kmenové sloveso a dát předponu na konec. Zde je pracovní list, kde si můžete vyzkoušet své znalosti odlučitelných a neodlučitelných sloves.

Samozřejmě existují výjimky z každého pravidla, a v tomto případě existují tři předpony, které se někdy oddělují a někdy ne. Pro více informací se podívejte na tento příspěvek o odlučitelných slovesech na webu Deutsched.

Teď, když víte, jak rozpoznat slovesa s předponami, které se oddělují, a slovesa s předponami, které se neoddělují – a jak si je můžete procvičovat v kontextu – pojďme prozkoumat, kdy tuto informaci skutečně potřebujete použít.

Kdy oddělovat odlučitelná slovesa

Zde jsou tři tipy, které vás provedou většinou případů. Začneme případem, kdy byste sloveso oddělovat neměli.

1. Neoddělujte je při použití s modálními slovesy

Pokud použijete odlučitelné sloveso v infinitivu, zůstává pohromadě. To je ta snadná část. To znamená, že pokud ho používáte s modálním slovesem, můžete celé odlučitelné sloveso umístit na konec věty a dále se jím nezabývat.

Například:

Ich will Geld ausgeben. (Chci utrácet peníze.)

Jistě, „aus-“ je odlučitelná předpona. Vidíte, že není na našem krátkém seznamu neodlučitelných předpon? Ale v tomto případě ho používáme v infinitivu, protože následuje za modálním slovesem „wollen“ (chtít), časovaným v první osobě jednotného čísla přítomného času: „will“ (chci). Takže ho nakonec neoddělujeme.

Bonusový příklad:

Ich werde es abgeben. (Vzdám to.)

„Ab-“ je také odlučitelná předpona, ale v tomto případě na tom nezáleží, protože je použita s modálním slovesem, takže ho necháme v infinitivu. Když odlučitelné sloveso následuje za modálním slovesem, necháme ho být. Zacházejte s ním jako s jakýmkoli infinitivním slovesem. Není na co se dívat. Pokračujte dál.

2. Oddělujte je při použití v rozkazovacím způsobu

Pokud chcete dávat pokyny nebo příkazy, budete se chtít seznámit s rozkazovacím způsobem. Pokud chcete někomu říct, aby si umyl ruce, „wasche deine Hände ab“ je velmi užitečná fráze. Všimněte si, jak sloveso „abwaschen“ (umýt) má odlučitelnou předponu a když se použije v rozkazovacím způsobu, tato předpona se hned odtrhne a jde na konec.

3. Oddělujte je při použití jako příčestí

Ó, příčestí, jak tě milujeme. Počítejme způsoby. Dobře, teď máme jen tři způsoby, jak tě milujeme: předpřítomný čas, předminulý čas a když se používá jako příčestné přídavné jméno.

Pokud se vám právě zavřely oči, vraťte se! A nebojte se, stále jsme u tématu odlučitelných sloves. Když se odlučitelné sloveso použije jako minulé nebo předpřítomné příčestí, to „ge-“, které normálně přidáváte na začátek slova, se vkládá za odlučitelnou předponu odlučitelného slovesa.

To rozhodně volá po příkladu nebo dvou:

Das Wasser ist gelaufen. (Voda odtekla / utekla.)

Das Wasser ist ausgelaufen. (Voda vytekla / došla.)

Další gramatická poznámka: možná si také pamatujete, že v tomto příkladu používáme „ist“ místo „hat“ pro naše pomocné sloveso, protože se jedná o nepřechodné sloveso označující nový stav. Pro více informací si přečtěte o přechodných slovesech.

Zde je další příklad:

Ich bin gegangen. (Šel jsem.)

Ich bin eingegangen. (Vešel jsem.)

A pokud chcete použít příčestí jako přídavné jméno, řekněme pro popis vašich čerstvě umytých rukou, můžete odkázat na své „abgewaschenen Hände“ (umyté ruce). Všimněte si, jak opět to „ge-“, které normálně jde na začátek slovesa, jde v tomto případě mezi „ab-“ a „waschenen“, protože „abwaschen“ je odlučitelné sloveso. Vidíte tu předponu?

Dost už příčestí.

Kde oddělovat a umisťovat odlučitelná slovesa

V tomto bodě už pravděpodobně docela dobře chápete, kam jde oddělení, když rozdělujete odlučitelná slovesa, ale pokud byste si chtěli prohlédnout podrobný seznam předpon a jejich souvisejících významů, budete přesně vědět, kde sloveso přestřihnout nebo kam vložit to „ge-“.

Pravidlo je vždy oddělit mezi předponou a kmenovým slovesem.

Zde je základní příklad:

Ich habe es abgesprochen. (Dohodl jsem to.)

Vidíte, jak jde „ge-“ mezi „ab-“ a „gesprochen“? Ale to už teď přece víte, že?

Pro případ, že byste chtěli mít dvojnásobnou jistotu, zkuste toto:

Die Milch ist abgelaufen. (Mléko prošlo / zkazilo se.)

Slovo o záporu: pokud chcete odlučitelná slovesa negovat, umístěte „nicht“ těsně před předponu.

Zum Beispiel (například) bychom řekli „he washed his hands“ jako:

Er wäscht sich seine Hände ab.

Pokud je Herr Muster (pan Vzorný) trochu nepořádník, můžeme říci:

Er wäscht sich seine Hände nicht ab. (Neumývá si ruce.) Fuj!

Tipy pro učení a používání odlučitelných sloves

Je úžasné, kolik výpočetního výkonu mnoho z nás nosí těchto dnech v kapsách, kabelkách nebo batohů. Když se chcete něco naučit, váš chytrý telefon je skvělý první krok, a to platí, ať už chcete vyhledávat překlady online, nebo chcete využít mnoha aplikací dostupných k zapamatování slovíček nebo pochopení jazykových pravidel.

Pokud chcete ovládnout německá odlučitelná slovesa, vyzkoušejte aplikaci jako Quizlet a vyhledejte sadu kartiček na německé odlučitelné předpony. Je jich spousta na výběr a pokud nenajdete žádné, které by vyhovovaly vašim přesným vkusům, vždy můžete nahrát své vlastní.

Protože odlučitelná slovesa často mají společná kmenová slovesa, je také důležité naučit se tato kmenová slovesa a jejich související významy. To je něco, co budete chtít dělat při učení se nového jazyka tak jako tak: učit se slovesa.

Můžete použít jazykové vzdělávací programy jako Lingflix, abyste našli více příkladů použití těchto slov přirozeným způsobem v autentických německých videích. Lingflix bere autentická videa – jako hudební videa, filmové trailery, zprávy a inspirativní přednášky – a proměňuje je v personalizované jazykové lekce. Můžete vyzkoušet Lingflix zdarma na 2 týdny. Podívejte se na webové stránky nebo si stáhněte aplikaci pro iOS nebo Android. P.S. Klikněte zde a využijte naši aktuální slevu! (Platí do konce tohoto měsíce.)

Lingflix také umožňuje vytvářet multimediální balíčky kartiček ke studiu těchto sloves a dále je opakovat prostřednictvím personalizovaných kvízů. Pokud si nejste jisti, kdy sloveso použít, můžete ho vyhledat a přesně vidět, jak by ho rodilí mluvčí používali v různých situacích.

Ale pokud se chcete zaměřit konkrétněji na odlučitelná slovesa, studujte významy předpon a předložek používaných v odlučitelných slovesech. Pro seznam si přečtěte tento skvělý příspěvek o významech německých předpon.

Učení němčiny nemusí být těžké. Ve skutečnosti, když na to půjdete krok za krokem, stane se to téměř bez námahy.

Německá odlučitelná slovesa přijdou snadno, až si dobře osvojíte pár kmenových sloves a budete vědět, které předpony se oddělují. S těmito znalostmi v zásobě byste měli být schopni používat odlučitelná slovesa s jistotou. A než se nadějete, vaše úzkost z oddělování sloves bude minulostí.