Jak jsem se naučila francouzsky: Můj 8-krokový příběh

Uvěřili byste, kdybych vám řekla, že díky učení francouzštiny jsem se dostala k práci v pařížském muzeu módy?

A že to vedlo k setkání s mým manželem? A umožnilo mi to bydlet v bytě s výhledem na řeku Seinu a slavnou katedrálu Notre-Dame!

Za mnoho úžasných zážitků ve svém životě vděčím francouzštině.

Učení se francouzštiny vám může otevřít tolik příležitostí. Zde se podělím o příběh, jak jsem se naučila francouzsky a na jakou nečekanou cestu mě to zavedlo. Také vám poskytnu tipy a nápady, které jsem v každé fázi získala, a to nejen pro učení se francouzštiny, ale i pro hledání pracovních příležitostí ve Francii.

I když vaše cesta k francouzštině nepůjde úplně stejnou cestou, můžete mé úspěchy napodobit, abyste se učili francouzsky strategicky a rychle odkudkoli.

1. Začala jsem se učit francouzsky (nebo si to alespoň myslela)

Vždy jsem snila o tom, že se jednou podívám do Paříže, a právě tato zamilovanost mě přiměla chtít studovat francouzštinu.

Mít příležitost – nebo někdy povinnost – studovat další jazyk ještě ve škole je výhoda, kterou bychom neměli přehlížet, a já jsem ji rozhodně využila.

Bohužel, navzdory tomu, že jsem měla samé jedničky, byla členkou French Honor Society a účastnila se francouzského kroužku na střední škole, jsem ji absolvovala s téměř nulovou znalostí francouzštiny. Navíc byl můj přízvuk naprosto hrozný!

Jak to bylo možné po čtyřech letech studia francouzštiny? A co nám to říká o procesu učení se tohoto jazyka?

Za prvé, myslím si, že středoškoláky mohou rozptylovat mnohé emoce prožívané v pubertě, společenský tlak ve škole a možná i nedostatek motivace. V dospívání je těžké nebýt nejistý a učení se jazyku vyžaduje svobodu a sebevědomí dělat chyby.

Takže i když jste dávno po střední, nemějte pocit, že jste nutně v nevýhodě. Určitě jste slyšeli, že čím dříve se začnete učit cizí jazyk, tím je to jednodušší – a do určité míry je to pravda.

Ale jako dospělý student jste pravděpodobně sebevědomější a uvědomujete si své vlastní učební potřeby a cíle. Navíc máte vnitřní motivaci učit se francouzsky, ne známku visící nad hlavou.

Další věc, která činí učení se francouzštiny na střední obtížným, je, že je snadné získat dobré známky s trochou učení a memorování, ale mnohem těžší je aplikovat naučené mimo třídu.

Koneckonců, konečným cílem je francouzštinu *používat*, ne jen projít několika školními testy.

Když se teď ohlédnu zpět, největší rada, kterou vám mohu dát, je: udělejte z francouzštiny součást svého každodenního života od samého počátku. Spoléhat se pouze na lekce a cvičení nestačí. Ponoření se do francouzštiny je jediný způsob, jak dosáhnout plynulosti a sklidit plody své tvrdé práce.

Tento proces můžete ve skutečnosti začít odkudkoli. Stačí se obklopit autentickými francouzskými médii, jako je televize, rádio a filmy.

2. Začala jsem znovu na vysoké škole

Po maturitě na střední škole jsem šla přímo na vysokou školu studovat anglickou literaturu.

Věděla jsem, že musím splnit obecný studijní požadavek na alespoň středně pokročilou úroveň druhého jazyka. Dlouho jsem zvažovala, jestli se nepokusit udělat test z počáteční francouzštiny a jednoduše si vzít pokročilejší kurz, abych požadavek splnila brzy.

Přestože jsem měla francouzštinu na střední, rozhodla jsem se začít znovu s nejzákladnějším kurzem, který moje univerzita nabízela. Toto se ukázalo být jedním z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy udělala!

Každý by si měl pamatovat, že je v pořádku, pokud potřebujete začít znovu.

Začátek od nuly upevnil učivo a objasnil koncepty, kterým jsem dříve nerozuměla. Navíc jsem byla tentokrát odhodlána své znalosti francouzštiny zlepšit.

Když jsem jednou splnila jazykový požadavek, byla jsem už tak zapojená do jazykového oddělení, že jsem se rozhodla pro francouzštinu jako vedlejší obor. Dostala jsem se k dokončení pokročilých kurzů a začala navštěvovat opravdu zajímavé přednášky z francouzské literatury a filmu. Tyto kurzy zázračně pomohly mým poslechovým a čtecím dovednostem.

Také jsem nakonec dělala samostatnou studii, kdy jsem pod dohledem svého profesora učila kurz francouzštiny v Savojsku, departmentu ve Francii, což pomohlo mým mluvním dovednostem.

Pokud momentálně nejste zapsáni na vysoké škole, mějte na paměti, že většina univerzit umožňuje místním občanům navštěvovat kurzy jako hosté za malý poplatek, takže abyste chodili na francouzštinu na místní univerzitě, nemusíte být řádným studentem.

Nejenže získáte strukturované vysokoškolské vzdělání ve francouzštině, ale budete se moci zaměřit na specifické oblasti učení, které obecnější kurzy nepokrývají. Ve skutečnosti bych zvlášť doporučila hledat kurz francouzské výslovnosti, pokud ho vaše místní univerzita nabízí.

To byl pro mě nejpřínosnější kurz francouzštiny, protože s výslovností jsem zápasila víc než s čímkoli jiným. Je to také jeden z těch jazykových konceptů, které se mnohem snadněji učí tváří v tvář s učitelem, na rozdíl od online výuky.

Můj profesor se neostýchal nechat mě dělat před celou třídou legrační obličeje a zvuky, abych se naučila vyslovovat určitá slova, a po několika týdnech tohoto cvičení moje ostych kvůli přízvuku úplně zmizela.

Teprve poté, co jsem se zbavila veškerého strachu z toho, že budu znít hloupě, jsem mohla zlepšit svůj přízvuk, a z tohoto kurzu jsem odcházela sebevědomější než kdy předtím.

Celkově byly mé vysokoškolské kurzy francouzštiny náročné, ale zábavné, a moji profesoři byli tak vzdělaní a skvělí, že jsem se naučila obrovské množství. Vysokou školu jsem absolvovala s užitečnými znalostmi francouzštiny a byla jsem na to hrdá, i když bych stále neřekla, že jsem byla plynulá.

3. Získala jsem francouzské vízum a práci

Přeskočme několik let do doby krátce poté, co mi bylo 24 let, kdy jsem se rozhodla opustit práci v USA a cestovat po světě, což jsem vždycky chtěla. Ve skutečnosti jsem nezačala ve Francii – začala jsem v Itálii – ale nevyhnutelně jsem skončila tam, kde jsem vždy snila o životě: v Paříži.

Přijela jsem na au pair vízum a učila děti, které se vzdělávaly doma. I když byla má situace jedinečná – většina au pair se jednoduše stará o děti před školou a po škole – doporučuji tuto cestu, pokud přemýšlíte, jak získat francouzské vízum.

Několik měsíců po příjezdu do Francie jsem získala skvělou práci v Palais Galliera (národním muzeu módy v Paříži). Jsem si jistá, že jsem tu práci dostala proto, že jsem mluvila anglicky i francouzsky a měla zkušenosti s prací v muzeích.

Paris Musées (Pařížská muzea) je skvělá organizace, pro kterou pracovat, a zaměstnávají mnoho cizinců, takže pokud máte zájem, podívejte se na jejich webové stránky.

Pokud práce v muzeu není pro vás, existuje mnoho různých příležitostí pro ty, kteří hledají práci ve Francii, pokud jste ochotni si udělat průzkum. Jak jsem naznačila výše, dejte si výhodu tím, že budete dávat najevo, že umíte také anglicky.

4. Ponořila jsem se do různých typů francouzštiny

Obě moje práce – au pair i v muzeu – byly zásadní pro rozšíření mých komunikačních dovedností. A dobrá zpráva je, že stejný typ učení můžete napodobit, i pokud momentálně nežijete nebo nepracujete ve francouzsky mluvícím prostředí.

Jako au pair, i když jsem děti učila anglicky, bylo pro mě velmi prospěšné poslouchat jejich francouzštinu mimo čas našich lekcí. Děti byly samozřejmě rodilí mluvčí, ale kvůli svému věku mluvily francouzštinou na nižší úrovni.

Z tohoto důvodu doporučuji poslouchat francouzskou hudbu pro děti, sledovat dětské filmy ve francouzštině a číst francouzské dětské knížky. Nadabované verze dětských filmů, jako je "Popelka" a "Shrek", jsou vždy dobrým místem, kde začít.

V podstatě jakákoli média pro děti jsou skvělý způsob, jak posunout své porozumění o úroveň výš, aniž byste se cítili zahlceni nebo ztraceni.

V muzeu jsem se naučila profesionální francouzštinu komunikací s kolegy a veřejností. Navíc jsem musela vyplňovat francouzské formuláře, číst francouzské nápisy a používat francouzštinu pokaždé, když jsem vyšla z domu.

Toto ponoření bylo k nezaplacení a získala jsem cenné kulturní lekce, byla vystavena různým přízvukům při návštěvě jiných částí Francie a naučila se slang a hovorovou řeč.

Pokud se nemůžete ponořit do francouzské práce nebo každodenního francouzského života, zvažte způsoby, jak simulovat tuto imerzní zkušenost, i když je to jen na hodinu nebo dvě denně.

Například zkuste se přidat k místnímu francouzskému klubu, sledovat francouzské filmy nebo dokonce číst francouzský román.

A nezapomeňte na jednu z nejdůležitějších věcí, kterou jsem při životě ve Francii objevila: z větší části byli na mě všichni milí, když jsem mluvila francouzsky a dělala chyby, a moji spolupracovníci i veřejnost se spíše zajímali o to, odkud jsem, než aby mě soudili za mou nedokonalou řeč.

Takže se nevyhýbejte skutečným konverzacím s francouzsky mluvícími lidmi. Těšte se na ně jako na příležitost rozvíjet své dovednosti a sebevědomí.

5. Zařadila jsem do toho další kurz francouzštiny

V rámci požadavků na mé vízum jsem musela během pobytu ve Francii nastoupit do kurzu francouzštiny. Jako jazykovou školu jsem si vybrala ELFE a každému, kdo míří do Paříže, ji vřele doporučuji. Jejich osnovy jsou fantastické a moje učitelka byla úžasná.

Kurz s dalšími nerodilými mluvčími francouzštiny opět pomohl s procvičováním bez strachu z chyb, protože jsme byli všichni na jedné lodi.

Bylo také velmi užitečné mít znovu strukturované, postupně navazující lekce a místo, kde se zeptat na všechny otázky vyvolané mou každodenní imerzní zkušeností.

Například jsem se mohla zeptat učitelky na frázi, kterou jsem slyšela na ulici a nerozuměla jí, nebo proč mi lidé někdy nerozuměli, když jsem použila určité slovo.

Jeho opravy a výklady byly pro mě neocenitelné a byly tím užitečnější, že jsem je mohla aplikovat hned, jak jsem vyšla ze třídy a byla zpět na pařížských ulicích.

Bez ohledu na to, kde žijete, vždy existují příležitosti navštěvovat hodnotné kurzy francouzštiny. Na rozdíl od vašich úplně prvních kurzů byste nyní měli hledat takové, které vám pomohou rozvíjet imerzní techniky, které jste používali. Tehdy se vše začne spojovat a měli byste cítit, že vstupujete do vyššího středně pokročilého až pokročilého stadia.

6. Zamilovala jsem se ve francouzštině

Někde během mé pařížské zkušenosti jsem potkala svého nynějšího manžela, Javiera, francouzského šéfkuchaře (který je vlastně Kolumbijec, ale narodil se v Paříži – to je příběh na jindy). Chodili jsme asi rok a vzali se v městě lásky, pohádka se stala skutečností.

Moje francouzština se po vztahu s ním výrazně zlepšila, protože jsem konečně měla někoho blízkého, kdo mě mohl opravovat a pomáhat mi s jazykovými dovednostmi každý den.

Můj manžel však také mluví anglicky, takže jsme si na začátku našeho vztahu museli dát záležet, abychom často používali francouzštinu a já se tak mohla procvičovat.

Vím, jak neskutečně jsem měla štěstí – ne každý skončí ve francouzském románku. Ale kdokoli je schopen najít rodilého mluvčího, s nímž může procvičovat.

Bez ohledu na to, kde žijete, existuje spousta online chatovacích fór, míst k nalezení přátel na dopisování nebo místních setkání Meetup, kde můžete najít francouzského parťáka.

Procvičování s rodilým mluvčím tímto způsobem je zásadní, pokud chcete odhalit své chyby ve francouzštině a rozvíjet přirozeně znějící řeč.

7. Našla jsem plynulost tam, kde jsem to nejméně čekala

Není to příliš dlouho poté, co jsme se vzali, jsme se s manželem přestěhovali do Kolumbie, protože jsem měla problémy s obnovením francouzského víza.

Jak vidíte, i když se můj manžel narodil ve Francii, nemá francouzské občanství, což je, jak jsem řekla dříve, příběh na jindy. Nemohla jsem tedy získat francouzské manželské vízum.

Mysleli jsme si, že bych mohla zažít něco z kolumbijské kultury, poznat své nové příbuzné a naučit se trochu španělsky, tak jsme sbalili kufry a vydali se do Jižní Ameriky.

Zatímco jsme hledali správné město, kde by mohl manžel otevřít svou restauraci, bydleli jsme dva měsíce u mých tchánů. Nemluví anglicky a já jsem při příjezdu do Kolumbie neuměla španělsky, ale všichni jsme mluvili francouzsky.

A teď ta vtipná část: po dvou měsících společného bydlení byla moje francouzština v Kolumbii lepší, než kdy byla v Paříži! Doslova jsem ji těch dva měsíce používala nonstop, a to byl přesně ten impuls, který jsem potřebovala k dosažení plynulosti.

Díky Skypování s přáteli ve Francii a častým návštěvám příbuzných manžela stále francouzštinu často procvičuji, a to je ten rozdíl, který mi pomáhá udržet si úroveň.

Nemohu dostatečně zdůraznit, jak důležité je najít si způsoby, jak francouzštinu procvičovat, abyste ji neztratili.

Nakonec jsem se naučila, že bez ohledu na to, kde se francouzštinu učíte, vždy jsou věci, které můžete zlepšovat, a že neustálé procvičování je jediný způsob, jak to udělat. Nezáleží na tom, kde na světě jste, čím více francouzštiny budete mluvit, tím lepší vaše francouzština bude.

8. Nikdy se nepřestávám učit (a znovu se učit francouzsky)

Jsem si jistá, že po přečtení těchto prvních sedmi kroků byste si mysleli, že jsem ve francouzštině úplně plynulá a nikdo by mě nikdy nepodezíral, že nejsem Francouzka. A mýlili byste se.

Zdá se, že je mnohem snazší zapomenout francouzská slova a fráze, než se je naučit, takže musím neustále procvičovat.

Jedním způsobem, který miluji, je sledování autentických francouzských videí, jako jsou videa na YouTube a filmové trailery. Osobně to dělám na Lingflix:

Neexistuje jediná cesta k plynulosti ve francouzštině. Příběh o tom, jak jsem se naučila francouzsky, může vypadat velmi odlišně od toho vašeho. Ale celkové ponaučení by vám mělo pomoci najít si tu svou cestu a tato cesta by vám mohla změnit život způsoby, které si ani nedokážete představit.