Čínská gramatika: Kompletní průvodce 15 základními prvky

Čínská gramatika je logická, strukturovaná a jednoduchá. A abych byl zcela upřímný, struktury čínského jazyka mi dávají větší smysl než gramatická pravidla jiných jazyků – včetně angličtiny.

Od měrných slov po základní větnou stavbu – v tomto průvodci se naučíte všechny klíčové gramatické prvky systému čínského jazyka.

1. Podstatná jména

Začněme něčím snadným a známým.

Podstatná jména v čínštině jsou podmětem a předmětem ve větě. Jinými slovy, podstatné jméno může provádět akci, nebo se může akce týkat jeho.

Mějte na paměti, že podstatná jména nemusí být předcházena členy jako „the“ a „a/an“, protože v čínštině členy neexistují.

Rod

Další věc, na kterou se můžete těšit u čínských podstatných jmen, je, že postrádají mluvnický rod. Nyní si můžete oddychnout, protože se nemusíte starat o to, zda jsou slova mužského nebo ženského rodu!

Číslo

Množné číslo je dalším prvkem, který u čínských podstatných jmen neexistuje, nebo alespoň ne tak, jako v angličtině.

Znaky čínského písma nemění svou strukturu, aby vyjádřily množné číslo. Místo toho se přidávají další znaky, které vytvoří význam množného čísla. Více se o tom dozvíte v sekcích „Číslovky“ a „Klasifikátory neboli měrná slova“ tohoto článku a v tomto podrobném článku na dané téma:

Umístění

Protože mohou fungovat jako podmět nebo předmět věty, mohou se čínská podstatná jména objevit před slovesem i za ním.

Podstatné jméno 1 (podmět) + Sloveso + Podstatné jméno 2 (předmět)

Typy podstatných jmen

Existuje několik známých kategorií čínských podstatných jmen.

Máte vlastní jména, což jsou jedinečné názvy entit, jako je 中国 (zhōng guó) – „Čína“. Máte také obecná podstatná jména, která popisují lidi, místa nebo věci, jako je 饺子 (jiǎo zi) – „knedlík“.

Existují také některé kategorie podstatných jmen, které jsou specificky čínské.

Časová podstatná jména

Jak název napovídá, časová podstatná jména označují konkrétní časové úseky, jako je „dnes“ nebo „minulý rok“. Takové časové úseky v čínštině fungují pouze jako podstatná jména, nikoli jako příslovce.

Časová podstatná jména se obvykle kladou před podmět nebo za něj.

昨天 我所有的烦恼似乎都那么遥远。 (zuó tiān wǒ suǒ yǒu de fán nǎo sì hū dōu nà me yáo yuǎn.) Včera se všechny mé starosti zdály tak daleko.

Lokalizační podstatná jména

Když mluvíme o fyzické poloze podstatného jména ve vztahu k jinému, použili byste v čínštině lokalizační podstatné jméno místo předložky.

Abychom pochopili rozdíl mezi lokalizačními podstatnými jmény a předložkami, podívejme se na anglický předložkový výraz „on top of“ (na vrcholu).

V čínštině lze tuto frázi shrnout jako slovo nebo lokalizační podstatné jméno 上面 (shàng mian), bez nutnosti zahrnout jakékoli další slovní druhy, jako jsou předložky nebo spojky.

Zde je příklad věty s použitím lokalizačního podstatného jména 前 (qián):

你的手机就在你面前。 (nǐ de shǒu jī jiù zài nǐ miàn qián.) lit. Tvůj telefon je právě u tvého obličeje vepředu. Tvůj telefon je přímo před tebou.

Doslovný překlad je samozřejmě trochu zvláštní, ale význam je stále víceméně stejný jako u správného anglického překladu. Jde prostě o odlišné chápání této konkrétní slovní kategorie.

2. Zájmena

Přejděme k zájmenům! Čínská zájmena jsou docela snadná, takže tato sekce by měla být hračkou.

V čínštině jsou zájmena slova, která lze použít místo podstatných jmen, abychom nemuseli při tvorbě výroků neustále opakovat jména, tituly a objekty.

Osobní zájmena

Osobní zájmena jsou náhradou za jména, tituly a věci.

Toto jsou osobní zájmena v čínštině.

我 (wǒ) – já, mě

你 (nǐ) – ty, tě, tebe

他 (tā) – on, jeho, ho, něj

她 (tā) – ona, její, ji, ní

它 (tā) – to, jeho/její/jeho (pro věci, zvířata)

Pro množné číslo osobních zájmen stačí na konec zájmena přidat 们 (men), takže 我们 by bylo „my/nás“.

Mějte na paměti, že v čínštině neexistují přivlastňovací zájmena. K vyjádření přivlastňování byste jednoduše přidali 的 (de), což funguje pro podstatná jména i zájmena. Když přidáte 的 k osobním zájmenům, 你的 a 他/她们的 se stanou „tvůj/tvoje/tvoji“ a „jejich“.

Více o strukturní částici 的 se dozvíte v sekci „12. Částice“.

Ukazovací zájmena

Ukazovací zájmena jsou slova, která ukazují na předměty. Lze je použít společně s podstatným jménem („toto jablko“) nebo samostatně („toto [jablko]“).

这 (zhè) a 那 (nà), znamenající „tento/tato/to“ a „tamten/tamta/tamto“, jsou základem všech ukazovacích zájmen.

这个 (zhè ge) – tento/tato/to (ten/ta/to)

这 + klasifikátor + objekt – tento + objekt

那个 (nà gè) – tamten/tamta/tamto (ten/ta/to)

那 + klasifikátor + objekt – tamten + objekt

Chcete-li je změnit na množné číslo, stačí přidat 些 (xiē).

这些 (zhè xiē) – tyto/tihle/tyhle (ty/oni/ony)

那些 (nà xiē) – tamty/tamhle/tamti (ty/oni/ony)

这些 a 那些 fungují pro konkrétní i nekonkrétní předměty.

Pokud chcete odkazovat na konkrétní počet předmětů, použijete tento vzorec:

这/那 + Číslo + Klasifikátor

Více informací najdete v sekci „8. Klasifikátory neboli měrná slova“.

Tázací zájmena neboli tázací slova

Tázací zájmena jsou také známá jako tázací slova, která vám pomohou vytvářet základní otázky.

谁 (shéi/shuí) – kdo

什么 (shén me) – co

什么时候 (shén me shí hòu) – kdy

哪里 (nǎ lǐ) – kde

哪 (nǎ) – který/která/které

怎么 (zěn me) – jak

怎样 (zěn yàng) – jak (něco udělat)

几 (jǐ) + klasifikátor – kolik (pro malá čísla)

多少 (duō shǎo) – kolik (pro velká čísla/peníze)

3. Oslovení (Honorifika)

Při oslovování cizích lidí, starších osob a profesionálů chcete být zdvořilí. V čínské kultuře je to obzvlášť důležité kvůli zvyku „zachovávat tvář“.

V čínštině se tyto úctyhodné tituly používané místo osobních zájmen nazývají honorifika (oslovení). Existují již po staletí, a přestože některé tituly jsou extrémně zastaralé, mnohé se stále používají v běžné řeči.

Stejně jako „madam“ a „sir“ v angličtině existují v čínštině 女士 (nǚ shì) a 先生 (xiān shēng).

Existují také honorifika pro rodiče, například 老妈 (lǎo mā) pro „maminku“ a 老爸 (lǎo bà) pro „tatínka“. Ačkoli 老 samo o sobě znamená „starý“, když se používá jako honorifikum, přesněji se překládá jako „starší/respektovaný“.

Honorifika se také používají pro další členy rodiny, pro uznání profesních titulů a na pracovišti.

4. Slovesa

Čínská slovesa jsou slova, která představují akci nebo stav podmětu. Také popisují, co se děje mezi podmětem a předmětem věty.

Pokud vás stresují časy a časování, pak se máte na co těšit, protože v čínštině žádné nejsou!

Vše, co musíte udělat, je naučit se „infinitivní“ (nečasovanou) formu čínských sloves a jste za vodou!

Když chcete změnit časový rámec slovesa, stačí přidat něco, čemu se říká aspektová částice! Více se o tom dozvíte v sekci „Částice“.

Existuje nesčetně způsobů, jak kategorizovat slovesa – od akčních po psychologická slovesa, přechodná vs. nepřechodná, stavová vs. dynamická atd. Pokud nejste zvědaví nebo lingvisté, není zcela nutné znát všechna tato rozdělení.

Existují však určité zvláštnosti čínských sloves, které si musíme projít.

Pokud potřebujete další pomoc s používáním sloves nebo jakéhokoli jiného aspektu čínské věty, může vám pomoci imerzivní program Lingflix. Tento komplexní nástroj vám umožní učit se čínsky přirozeně, pomocí videí s vestavěnými výukovými funkcemi. Lingflix bere autentická videa – jako hudební klipy, filmové trailery, zprávy a inspirativní přednášky – a proměňuje je v personalizované jazykové lekce.Lingflix můžete vyzkoušet zdarma na 2 týdny. Podívejte se na webové stránky nebo si stáhněte iOS aplikaci nebo Android aplikaci.P.S. Klikněte zde a využijte naši současnou slevu! (Platí do konce tohoto měsíce.)

Jak říci „být“ v čínštině

V angličtině bychom použili sloveso „to be“ (být), abychom spojili popis s podstatným jménem, ať už jde o jejich identitu, stav, umístění, cokoli.

Čínština je trochu specifičtější, když vyjadřuje sloveso „být“.

是 (shì) je nejpřímější slovníkový překlad pro „být“ a stojí za to věnovat trochu času zvládnutí jeho používání.

是 se používá ke spojení dvou podstatných jmen, v podstatě popisuje jedno podstatné jméno jako druhé podstatné jméno.

Podstatné jméno + 是 + Podstatné jméno

Můžete to vidět ve větě níže:

他是外国人。 (tā shì wài guó rén.) On je cizinec.

Chcete-li říci, že podmět je přídavné jméno, musíte použít specifická slova jako 很 (hěn). Více se o tom dozvíte v části „Přídavná jména“.

Ale k označení polohy podstatného jména byste použili jiné sloveso „být“: 在 (zài). Přesněji se překládá jako „být na/ve/v“.

她 在 医院。 (tā zài yī yuàn.) Ona je v nemocnici.

Zápory

Tvoření záporu pomocí 不 (bù)

Chcete-li sloveso popřít, nebo říci, že neprovádíte nějakou akci, jednoduše přidejte 不 před sloveso.

不 + Sloveso

Většinu sloves, jako jsou slova pro „chtít“ a „potřebovat“, lze popřít pomocí 不.

Popřeme sloveso 要 (yào) znamenající „chtít“.

我要 (wǒ yào) – Já chci

我不要 (wǒ bú yào) – dosl. Já ne chci / Já nechci

Tvoření záporu pomocí 没/没有 (méi/méi yǒu)

Jedno sloveso, které nelze popřít pomocí 不, je 有, což znamená „mít“. Chcete-li říci „nemá/nemají“, řekli byste 没有.

没 se také používá k vyjádření něčeho, co se ještě nestalo.

Popřeme větu pomocí 不 a 没(有), abyste viděli rozdíly.

她 不 完成她的作业。 (tā bù wán chéng tā de zuò yè.) dosl. Ona ne dokončí svůj domácí úkol. Ona nedokončuje svůj domácí úkol. (obecné tvrzení)

她 没有 完成她的作业。 (tā méi yǒu wán chéng tā de zuò yè.) dosl. Ona nemá dokončen svůj domácí úkol. Ona nedokončila svůj domácí úkol. (ještě ne, ale možná později)

Výměnou 不 za 没(有) se význam změnil z toho, že dívka nikdy nedokončí domácí úkol, na to, že ho možná dokončí později. Jenže v tuto chvíli její úkol ještě není hotový.

Reduplikace sloves

Pokud chcete znít více neformálně nebo možná zmírnit tón při vyjadřování požadavku, můžete v prohlášení sloveso zopakovat. Tomu se říká reduplikace sloves a je většinou vyhrazena pro slovesa tvořená jedním znakem, jako je 试 (shì), což znamená „zkusit“.

试试吧！ (shì shì ba!) – dosl. Zkus zkus! / Zkus to!

Můžete také použít 一 (yī), znak pro „jedna/jeden“, k oddělení opakujících se znaků.

看一看。 (kàn yí kàn) – dosl. Podívej se jednou podívat. / Podívej se.

5. Přídavná jména

Čínská přídavná jména jsou jakákoli slova, která ve větě modifikují lidi nebo věci. Abychom připojili přídavné jméno k podstatnému jménu, musíme mezi ně vložit určitá slova.

Podívejme se na různé způsoby začlenění přídavných jmen do čínských vět.

https://www.Lingflix.com/blog/chinese/advanced-chinese-grammar/

Používání přídavných jmen s 很 (hěn)

První způsob je spárovat je s 很. Samotné znamená „velmi“, ale lze ho přeložit jako sloveso „být“, když chcete připojit přídavné jméno k podmětu.

Podmět + 很 + Přídavné jméno

Například:

天空 很蓝。 (tiān kōng hěn lán.) Nebe je (velmi) modré.

Poznámka: Technicky nemusíte použít 很, abyste řekli „Nebe je modré.“ 天空蓝 stále znamená totéž, i když tam technicky není sloveso. Ale častěji než ne studenti 很 zařadí, aby to bylo trochu snazší pochopit a přeložit.

Používání přídavných jmen s 的 (de)

Dalším způsobem použití čínských přídavných jmen je pomoc znaku 的, který by se vkládal mezi přídavné jméno a podstatné jméno.

Přídavné jméno + 的 + Podstatné jméno

Můžete vidět, jak funguje v tomto tvrzení:

这么 小的脚！ (zhè me xiǎo de jiǎo!) dosl. Tak malé nohy! Jaké malinké nohy!

Používání přídavných jmen s 又 (yòu) …又

Chcete-li použít dvě přídavná jména, můžete použít tento vzorec obsahující příslovce 又, které samo o sobě znamená „znovu“.

又 + Přídavné jméno 1 + 又 + Přídavné jméno 2

To by se zhruba dalo přeložit jako „být … a …“.

他 又大又高。 (tā yòu dà yòu gāo.) On je velký a vysoký.

Komparativy a superlativy

Komparativy jsou přídavná jména, která porovnávají dva předměty, zatímco superlativy se používají k popisu předmětů jako nejvyššího stupně přídavného jména.

V čínštině existují konkrétní slova, která můžete použít spolu s přídavným jménem, pokud chcete vytvořit komparativy a superlativy.

Chcete-li říci „největší sušenka“, použili byste 最 (zuì) a poté vzorec Přídavné jméno + 的 + Podstatné jméno.

最 大的饼干 (zuì dà de bǐng gān) – Největší sušenka

6. Příslovce

Čínská příslovce jsou popisná slova, která mohou modifikovat slovesa a přídavná jména. Mohou také modifikovat jiná příslovce, aby označila stupeň popisu, jako slovo 最, se kterým jsme se již setkali v části „Komparativy a superlativy“.

Procházet se čínskými příslovci může být trochu ošidné, protože překlady někdy rozmazávají hranice mezi příslovci, přídavnými jmény a někdy dokonce i slovesy.

Ale není se čeho opravdu bát. Až narazíte na nová příslovce, naučíte se, kde mají být umístěna a jakou roli hrají ve větách.

Příslovce času, frekvence a místa

Obecně platí, že příslovce související s časem, frekvencí a místem se nacházejí mezi podmětem a slovesem.

Podmět + Příslovce času/frekvence/místa + Sloveso

Můžete to vidět v tomto příkladu:

我 马上 到了。 (wǒ mǎ shàng dào le) dosl. Já ihned dorazil. Budu tam brzy.

Příslovce způsobu

Příslovce způsobu neboli příslovce popisující, jak byla akce provedena, lze umístit před nebo za sloveso, jak je znázorněno ve dvou příkladech níže:

他 几乎不 做饭。 (tā jī hū bú zuò fàn.) On téměř nevaří.

老人开得 很 慢。 (lǎo rén kāi dé hěn màn.) Starý muž řídí (velmi) pomalu.

Některá příslovce způsobu mohou zdvojnásobit funkci slovesa ve větě, jako 非常 (fēi cháng) v této větě:

咖啡 非常烫。 (kā fēi fēi cháng tàng.) dosl. Káva velmi horká. Káva je velmi horká.

Příslovečná určení

Příslovečná určení jsou něco jako rozšířená příslovce – popisují čas, způsob a místo spojené se slovesem věty. Pokud chcete posunout svou gramatiku na vyšší úroveň, měli byste rozhodně procvičovat vytváření příslovečných určení.

Příslovečná určení jsou vždy umístěna mezi podmět a sloveso.

Je docela vzácné, aby příslovečná určení zahrnovala čas, způsob a místo, ale pokud chcete zahrnout všechny tyto informace, pamatujte, že je zmíníte v tomto pořadí.

我 立刻从座位上 站了起来。 (wǒ lì kè cóng zuò wèi shàng zhàn le qǐ lái) dosl. Já ihned ze sedadla vstal. Ihned jsem vstal ze svého sedadla.

7. Číslovky

Miluji logiku čínských čísel.

Pokud chcete umět počítat přes 10 000, ve skutečnosti potřebujete znát jen 13 znaků.

一 (yī) – jeden/jedna/jedno

二 (èr) – dva/dvě

三 (sān) – tři

四 (sì) – čtyři

五 (wǔ) – pět

六 (liù) – šest

七 (qī) – sedm

八 (bā) – osm

九 (jiǔ) – devět

十 (shí) – deset

一百 (yì bǎi) – sto

一千 (yì qiān) – tisíc

一万 (yí wàn) – deset tisíc

Znalost těchto znaků vám pomůže vytvářet mnohem větší čísla, jako jsou ta níže.

十七 (shí qī) – 17

九十九 (jiǔ shí jiǔ) – 99

三百六十五 (sān bǎi liù shí wǔ) – 365

二千二 (èr/liǎng qiān èr) – 2002

五十二万五千六百 (wǔ shí èr wàn wǔ qiān liù bǎi) – 525 600

Řadové číslovky

Řadové číslovky se používají k vyjádření pořadí podstatného jména, jako „první místo“ nebo „sedmý hřích“.

Naštěstí se nemusíte učit celou novou sadu slov pro čínské řadové číslovky.

Vše, co musíte udělat, je přidat 第 (dì) před číslo, takže „sedmý“ a „třináctý“ by byly 第七 (dì qī) a 第十三 (dì shí sān).

Pokud chcete popsat pořadí konkrétního předmětu, použijte vzorec níže:

第 + Číslo + Klasifikátor + Objekt

Více se o klasifikátorech dozvíte v další části, ale zde je příklad použití tohoto vzorce:

第九十九个问题 (dì jiǔ shí jiǔ gè wèn tí) – dosl. Devadesátýdevátý problém / Devadesátý devátý problém

Přibližná čísla

Pro vágní součty čísel můžete použít tato slova:

几 (jǐ) – hodnota mezi dvěma a devíti; několik, nějaký

十几 (shí jǐ) – více než 10; tucet

几十 (jǐ shí) – hodnota mezi 20 a 99; desítky; desítky kusů

≥10 + 多 (duō) + Klasifikátor – více než jakékoli číslo větší nebo rovno 10

<10 + Klasifikátor + 多 – více než jakékoli číslo menší než 10

8. Klasifikátory neboli měrná slova

Čínština je trochu zvláštní, pokud jde o kvantifikaci předmětů. Místo toho, abyste přímo řekli „šest jablek“, byste museli říci něco blízkého „šest kusů jablek“.

To „kusů“ se v čínštině nazývá klasifikátor nebo měrné slovo. Je to v podstatě kvantifikátor, který spojuje číslo s daným podstatným jménem, a tak v čínštině funguje množné číslo.

Číslo + Měrné slovo + Podstatné jméno

Všimněte si, že tento vzorec funguje s přesnými, řadovými i přibližnými čísly.

Takže „šest jablek“ by bylo 六 个 苹果 (liù gè píng guǒ) spíše než 六苹果, kde 个 je měrné slovo.

Zatímco 个 lze použít jako obecný klasifikátor, většina předmětů má specifická měrná slova, se kterými musí být spárována.

Například příslušný klasifikátor pro oblečení je 件, s výjimkou ponožek.

三 件 衬衫 (sān jiàn chèn shān) – tři košile

A cokoli, co se vyskytuje v párech, jako ponožky, by bylo 双 (shuāng).

十 双 袜子 (shí shuāng wà zi) – deset párů ponožek

Slovesné klasifikátory

Existují také klasifikátory pro slovesa, které se používají k označení počtu opakování akce. Nejčastěji používaným slovesným klasifikátorem je 次 (cì).

Sloveso + Číslo + Slovesný klasifikátor

Zde je ukázka, jak vypadá slovesný klasifikátor ve větě:

他去过水疗中心几 次。 (tā qù guò shuǐ liáo zhōng xīn jǐ cì.) Byl v lázních několikrát.

9. Onomatopoie (Zvukomalebná slova)

Stejně jako jakýkoli jiný jazyk má čínština onomatopoii neboli své vlastní interpretace zvuků a hluků.

Podívejme se na smích.

Angličtina má spoustu variant onomatopoie pro smích, jako je „haha“, „hehe“ a „teehee“. V čínštině je to stejné.

哈哈 (hā hā) – haha

呵呵 (hē hē) – haha (někdy s nádechem ironie)

嘿嘿 (hēi hēi) – he he; něco mezi haha a hehe

嘻嘻 (xī xī) – chichotání

Kromě lidských zvuků existuje onomatopoie pro zvířata, srážky a přírodu. Většinou uvidíte onomatopoii reduplikovanou, jak je ukázáno výše, ačkoli existují i další vzory.

10. Předložky neboli coverba

Slovní druhy zmíněné až do tohoto bodu jsou známé jako „obsahová slova“ nebo 实词 (shí cí). Obsahová slova jsou prvky, které popisují akce, objekty nebo myšlenky.

A pak tu jsou „funkční slova“ nebo 虚词 (xū cí). Funkční slova popisují vztah mezi obsahovými slovy, jako jsou předložky. Předložky označují pozici nebo směr podstatného jména ve vztahu k jinému podstatnému jménu.

V čínštině se předložky často označují jako coverba, protože jsou vlastně odvozeny od sloves.

Podívejte se na 在, sloveso, které se překládá jako „být na/v/ve“ a může také fungovat jako předložka „na/v/ve“.

Použil jsem 在 jako sloveso i předložku ve svých příkladech v průvodci, ale dám vám ještě pár, abyste je mohli snadno porovnat.

在 jako sloveso:

妈妈 在 家吗？ (mā mā zài jiā ma?) dosl. Maminka je doma? Je maminka doma?

在 jako předložka:

你不能坐 在 这里。 (nǐ bù néng zuò zài zhè lǐ.) dosl. Ty nemůžeš sedět na/tady. Nemůžeš tady sedět.

Jak vidíte, čínská představa „na/v“ se ne vždy překládá do angličtiny. Všimněte si také, že předložkové 在 je vždy následováno lokalizačním podstatným jménem.

在 + Lokalizační podstatné jméno

Jiné čínské předložky jsou také specifické pro určitá podstatná jména nebo slovesa. Předložky najdete před nebo za slovesy, mezi podstatnými jmény atd. Z tohoto důvodu se budete muset prostě naučit vhodné větná schémata, jak budete narážet na nové předložky.

11. Spojky

Spojky jsou další kategorií funkčních slov.

Čínské spojky jsou malá slova používaná ke spojení myšlenek ve větě. Existují takové, které popisují souřadicí vztahy „a“, alternativní vztahy „nebo“, odporovací vztahy „ale“, podmínkové vztahy „pokud“ a další.

Některé čínské spojky se specificky používají ke spojení slov nebo frází, jako 和 (hé) znamenající „a“.

这些 和 那些 (zhè xiē hé nà xiē) – tyto a tamty

Jiné čínské spojky se používají ke spojení vět nebo souvětí.

我想去海滩， 但 下雨了。 (wǒ xiǎng qù hǎi tān, dàn xià yǔ le.) Chci jít na pláž, ale prší.

V některých případech lze ve větě použít dvě spojky, jako 因为 (yīn wéi) a 所以 (suǒ yǐ), což znamená „protože“ a „proto“ při použití samostatně.

因为今天我生病了，所以我没有去上班。 (yīn wéi jīn tiān wǒ shēng bìng le, suǒ yǐ wǒ méi yǒu qù shàng bān.) Protože jsem dnes nemocný, nešel jsem do práce.

12. Částice

Částice jsou funkční slova vyslovovaná s neutrálním pátým tónem. Také samy o sobě nic neznamenají. Když jsou však zahrnuty do vět, význam dodávají.

Částice se používají k definování nálady, času nebo vztahu mezi prvky věty.

Existují tři kategorie částic. Některé částice mají více funkcí a spadají do více než jedné kategorie.

Modální částice

Doslova přeloženo jako „tónová slova“, modální částice určují náladu nebo postoj výroku.

Běžnou modální částicí by bylo 啊 (a), které se používá ke zvýšení emocí výroku. 啊 dodává vzrušení nebo pocit naléhavosti.

快点 啊！ (kuài diǎn a!) dosl. Rychle trochu! Pospěš si!

吗 (ma), 吧 (ba) a 呢 (ne) jsou další příklady modálních částic, o kterých se můžete dozvědět více v sekci „Otázky“.

https://www.Lingflix.com/blog/chinese/chinese-particles/

Aspektové částice

Protože čínština nepracuje s časy, spoléhá se na něco, čemu se říká aspektové částice.

Aspektové částice naznačují, jak sloveso funguje v daném časovém rámci. Mohou ukázat, zda je akce dokončená, probíhající, probíhala po určitou dobu atd.

了 (le) je aspektová částice, která označuje dokončenou akci. Je to jako minulý čas prostý v angličtině.

他们提前离开 了 派对。 (tā men tí qián lí kāi le pài duì.) dosl. Oni brzy odešli z večírku. Odešli z večírku brzy.

了 může také fungovat jako modální částice k vyjádření náhlé změny okolností nebo stavu.

Strukturální částice

A konečně, strukturální částice jsou tam, aby popsaly vztah mezi obsahovými slovy. Můžete si je představit jako lepidlo, které spojuje obsahová slova.

Ve skutečnosti jsme se již s jednou strukturální částicí setkali. Pamatujete na 的?

Pro zopakování: 的 se používá k vytvoření ekvivalentu anglických přivlastňovacích zájmen a obecně ukazuje, že jedno podstatné jméno patří druhému.

Podstatné jméno + 的 + Podstatné jméno

Zde je příklad:

我们 的 假期 (wǒ men de jià qī) – Naše dovolená

Také jsme se již naučili, že se používá k připojení přídavného jména k podstatnému jménu.

Dalším příkladem strukturální částice je 得 (de), které se používá k modifikaci sloves.

Sloveso + 得 + Doplněk

Doplněk je fráze, která popisuje stupeň, do jakého je akce provedena. Ve frázi „zpívat opravdu dobře“ by „opravdu dobře“ byl doplněk.

V čínštině by to vypadalo takto:

唱 得 很好 (chàng de hěn hǎo) – Zpívat opravdu dobře

13. Větná struktura

Pojďme si promluvit o základních větných strukturách v čínštině, které začínají podmětem.

Jak budete postupovat, naučíte se i některé další konstrukce, ale je nejlepší začít s větami SVO, než začnete být ve svých větách kreativnější.

Základní větné vzorce

Podmět + Sloveso + (Předmět)

Zde je jeden, který byste měli velmi dobře znát. Stejně jako v angličtině je nejzákladnější větnou strukturou v čínštině SVO (podmět-sloveso-předmět).

他吃牛排。 ( tā chī niú pái.) On jí steak.

Můžete mít také věty bez předmětu.

妈妈工作。 (mā mā gōng zuò.) Maminka pracuje. Podmět + Časový údaj (kdy) + Sloveso + (Předmět)

Pokud chcete uvést přesný čas pro akci, použijete tento vzorec.

Postavme na té větě SV (podmět-sloveso):

妈妈 周末 工作。 (mā mā zhōu mò gōng zuò.) dosl. Maminka víkend pracuje. Maminka pracuje o víkendech.

Podmět + Časový údaj (kdy) + Místo + Sloveso + (Předmět)

Chcete-li k této větě přidat místo, přidali byste předložku 在 + místo mezi časový údaj a sloveso.

妈妈周末 在图书馆 工作。 (mā mā zhōu mò zài tú shū guǎn gōng zuò.) dosl. Maminka víkend v knihovně pracuje. Maminka pracuje v knihovně o víkendech.

Podmět + Časový údaj (kdy) + Sloveso + Místo

Pokud ve větě není předmět, dalším způsobem, jak zahrnout místo, je umístit ho na konec tvrzení.

妈妈周末工作 在图书馆 。 (mā mā zhōu mò gōng zuò zài tú shū guǎn.) dosl. Maminka víkend pracuje v knihovně. Maminka pracuje v knihovně o víkendech.

Podmět + Časový údaj (kdy) + Místo + Sloveso + (Předmět) + Doba trvání

Potřebujete přidat více detailů? Pokud chcete přidat časový úsek, po který je akce prováděna, umístěte tento údaj o době trvání na konec tvrzení.

妈妈周末在图书馆工作 十个小时 。 (mā mā zhōu mò zài tú shū guǎn gōng zuò shí gè xiǎo shí.) Maminka víkend v knihovně pracuje deset hodin. Maminka pracuje v knihovně deset hodin o víkendech.

Věty s použitím 把 (bǎ)

Konstrukce s 把 může být trochu náročná a nedodržuje základní větné konstrukce zmíněné výše.

Zjednodušeně řečeno, věty s 把 se používají k zdůraznění toho, co se s předmětem stalo nebo co mu je třeba udělat. To se liší od základních větních vzorů, protože důraz je kladen na podmět, který akci provádí.

Je to skoro jako rozdíl mezi „Ona vytáhne svou peněženku“ a „Ona vytáhne svou peněženku z kapsy“.

V první větě je světlo zaměřeno na akci ženy, zatímco druhá věta více upozorňuje na to, co bylo konkrétně uděláno s předmětem.

Existují určité podmínky, za kterých by se věta s 把 použila:

1. Předmět věty musel být již dříve zmíněn.
2. Sloveso je opatřeno specifickými podrobnostmi.

Nejzákladnější konstrukce s 把 vypadá takto:

Podmět + 把 + Předmět + Slovesná fráze

Když se vrátíme k příkladu z dřívějška, v čínštině by to vypadalo takto:

她 把 钱包从口袋里拿了出来。 (tā bǎ qián bāo cóng kǒu dài lǐ ná le chū lái.) dosl. Ona [把] peněženku z kapsy uvnitř vytáhla. Vytáhla svou peněženku z kapsy.

Ačkoli 把 samo o sobě znamená v angličtině „položit“, ve větě s 把 se nepřekládá.

Pomocí konstrukce s 把 lze také tvořit otázky, o čemž se dočtete více v další části nebo v níže uvedeném příspěvku.

14. Otázky

Čínsky: 问题 (wèn tí)

Existuje mnoho různých způsobů, jak klást otázky v čínštině. I když vám některé vzorce otázek mohou být trochu neznámé, jsou docela přímočaré.

Existuje několik způsobů tvorby otázek, jako je použití tázacích slov/tázacích zájmen nebo přidání modálních částic.

Otázky používající tázací zájmena

Existují čtyři základní vzorce pro vytváření otázek obsahujících tázací zájmena a další tázací slova:

Tázací slovo + Sloveso + (Předmět)

Tento je podobný WH-otázkám v angličtině a používá se hlavně pro tázací slovo 谁, jak je vidět níže:

谁 要薯条？ (shuí yào shǔ tiáo?) Kdo chce hranolky?

Tázací slovo + Podmět + Sloveso + (Předmět)

Toto je také známý formát pro anglicky mluvící, který se používá pro tázací slovo 哪个:

哪个 有花生？ (nǎ gè yǒu huā shēng?) Který (jeden) má arašídy?

Podmět + Sloveso + Tázací slovo + (Předmět)

Zde se vzorce otázek vzdalují od angličtiny. Toto je nejběžnější formát, normálně používaný pro tázací slova jako 哪里, 哪个, 什么, 什么时候 a 几个.

Podmět + 是 + 谁?

Zde je příklad:

你要 几个？ (nǐ yào jǐ gè?) dosl. Ty chceš kolik? Kolik chceš?

Používá se také pro otázky typu „Kdo je on/ona?“

他们是谁？ (tā men shì shuí?) dosl. Oni jsou kdo? Kdo jsou oni?

Podmět + Tázací slovo + Sloveso + (Předmět)

Toto je formát pro 什么, 什么时候 a 怎么.

你 什么时候 离开？ (nǐ shén me shí hòu lí kāi?) dosl. Ty kdy odjíždíš? Kdy odjíždíš?

Otázky používající 吗 (ma)

Pokud chcete v čínštině klást jednoduché ano/ne otázky, musíte použít modální částici 吗.

Ty jsou super snadné na formulaci, protože stačí přidat 吗 na konec věty. To funguje s větami SVO a dalšími základními větními strukturami.

Abych vám ukázal, jak je to snadné, podívejte se na tvrzení níže:

她付账单。 (tā fù zhàng dān.) Ona platí účty.

Přidejte 吗 a dostanete:

她付账单 吗？ (tā fù zhàng dān ma?) Platí ona účty?

Ačkoli pro 吗 neexistuje přímý překlad, často se chápe jako pomocné sloveso v anglických ano/ne otázkách.

Otázky používající 吧 (ba)

吧 je vyhrazeno pro otázky, ve kterých hledáte potvrzení nebo se snažíte, aby s vámi člověk souhlasil. Stále je to něco jako ano/ne otázka, kde očekáváte odpověď „ano“.

Mnoho studentů má tendenci zaměňovat 吧 a 吗, protože se obě používají v ano/ne otázkách. Ale pokud si dáte trochu času na pochopení jejich jemných gramatických použití, není to vlastně tak těžké.

V angličtině je to ekvivalent přidání „je/není to tak?“ nebo „že ano?“ na konec tvrzení.

Použijme větu níže jako příklad:

今天是最后期限。 (jīn tiān shì zuì hòu qī xiàn.) Dnes je termín.

Přidejte 吧 na konec a vaše tvrzení se změní v otázku hledající potvrzení:

今天是最后期限 吧？ (jīn tiān shì zuì hòu qī xiàn ba?) Dnes je termín, že ano? / Dnes je termín, není to tak?

Pokud chcete, aby s vámi člověk souhlasil, místo abyste žádali o potvrzení, použili byste 对吧 (duì ba). To je trochu jemnější, ale je důležité zde pochopit rozdíly:

今天是最后期限， 对吧？ (jīn tiān shì zuì hòu qī xiàn, duì ba?) Dnes je termín, že jo?

Otázky používající 呢 (ne)

Modální částice 呢 se používá k vytváření otázek „a co?“ a „a ty?“. Objevuje se v konverzaci jako otázka po vyslovení tvrzení.

Tvrzení. Podmět + 呢？

Zde je příklad:

我不吃肉。 你呢？ (wǒ bù chī ròu. nǐ ne?) Nejí maso. A ty?

呢 můžete použít také, když se chcete zeptat, kde někdo nebo něco je. Je to také alternativa k otázce s 哪里, normálně funguje jako následná otázka místo samostatné.

Chybějící předmět + 呢？

V dialogu by to vypadalo takto:

A: 厨房在哪里？ (chú fáng zài nǎ li?) Kde je kuchyně?

B: 在走廊尽头。 (zài zǒu láng jìn tóu.) Na konci chodby.

A: 厕所 呢？ (cè suǒ ne?) Kde je toaleta? / A co toaleta?

15. Interpunkční znaménka

A nakonec, ale ne méně důležité, máme čínskou interpunkci!

Znalost těchto malých znaků má obrovský dopad, pokud jde o učení čínské gramatiky, a pomáhá vám správně oddělovat myšlenky při psaní čínsky.

Čínská interpunkční znaménka jsou docela jednoduchá, mnoho z nich vypadá a funguje podobně jako v angličtině.

？ 问号 (wèn hào) – Otazník

！ 叹号 (tàn hào) – Vyčítavník / Vyčítavé znaménko

： 冒号 (mào hào) – Dvojtečka

； 分号 (fēn hào) – Středník

（） 括号 (kuò hào) – Závorky

Rozdíl mezi těmito čínskými a anglickými interpunkčními znaménky je patrný pouze při psaní na stroji. Psaná čínská interpunkce normálně zahrnuje mezeru za znaménkem – pokud se nejedná o otevřenou závorku nebo uvozovky, kde mezera předchází znaménku.

Zde je pár dalších známých interpunkčních znamének s nepatrnými stylistickými variacemi.

， 逗号 (dòuhào) – čárka

。 句号 (jùhào) – tečka

Samozřejmě existuje více variant interpunkčních znamének, stejně jako taková, která se nacházejí pouze v čínštině.

Jedním typicky čínským interpunkčním znaménkem je výčtová čárka, která se používá místo běžné čárky při výčtu více předmětů ve větě.

、 顿号 (dùnhào) – výčtová čárka

Ve větě to vypadá takto:

我需要买鸡蛋 、 面包 、 牛奶和橙汁。 (wǒ xū yào mǎi jī dàn, miàn bāo, niú nǎi hé chéng zhī.) Potřebuji koupit vejce, chléb, mléko a pomerančový džus.

Poznámka: Čínská interpunkční znaménka jsou vyhrazena pouze pro čínské znaky. Pro pinyin používejte anglická interpunkční znaménka.

Dokázali jste to!

Vím, že toho bylo hodně, ale nedělejte si starosti, pokud všechny tyto koncepty hned nezvládnete. Pochopení logiky stojící za pravidly je už více než polovina bitvy. Jen vydržte, nebo 加油 (jiā yóu)!

A ještě jedna věc... Pokud chcete pokračovat ve studiu čínštiny s interaktivním a autentickým čínským obsahem, pak si zamilujete Lingflix. Lingflix vás přirozeně uvede do studia čínského jazyka. Rodilý čínský obsah je na dosah a vy se naučíte čínsky tak, jak se mluví v reálném životě. Lingflix má širokou škálu současných videí – jako dramata, televizní pořady, reklamy a hudební videa.Lingflix App Browse Screen Lingflix zpřístupňuje tato videa s původním čínským zněním pomocí interaktivních titulků. Můžete klepnout na libovolné slovo a okamžitě si ho vyhledat. Všechna slova mají pečlivě napsané definice a příklady, které vám pomohou pochopit, jak se slovo používá. Klepnutím přidáte slova, která si chcete zopakovat, do slovní zásoby.Interaktivní přepisy na Lingflixu Režim učení Lingflix promění každé video v lekci výuky jazyka. Vždy můžete přejet doleva nebo doprava a zobrazit další příklady pro slovo, které se učíte.Lingflix má kvízy ke každému videu Nejlepší je, že Lingflix vždy sleduje vaši slovní zásobu. Přizpůsobuje kvízy tak, aby se zaměřovaly na oblasti, které potřebují pozornost, a připomene vám, kdy je čas zopakovat si, co jste se naučili. Máte 100% personalizovaný zážitek. Začněte používat web Lingflix na svém počítači nebo tabletu, nebo ještě lépe, stáhněte si aplikaci Lingflix z obchodu iTunes nebo Google Play. Klikněte zde a využijte naši současnou slevu! (Platí do konce tohoto měsíce.)